Kaktusy zná každý. Pro mnoho lidí jsou však pouze „pichlavou koulí“ kvetoucí jednou za sedm let, které se raději ani nedotýkat. Škoda, vždyť kaktusy jsou velmi nenáročné rostlinky na pěstování a jejich květy sklízejí značný obdiv. Pokud vykvete kaktus vypěstovaný ze semínka, je radost pěstitele ještě mnohem vyšší. Je to završení jeho pěstitelské snahy, něco jako medaile za zásluhy. Co tedy máte udělat, abyste ji získali? Prvním krokem je nákup kvalitních semínek, a pak už nezbývá nic jiného, než se obrnit trpělivostí a pustit se s chutí do pěstování kaktusů.

Základy pěstování kaktusů – výsev semínek

Základem pro úspěšný výsev semínek kaktusů je volba vhodné výsevní nádoby a substrátu. Nádobu volíme podle počtu vysazovaných semínek. Velmi jednoduchým výsevním zařízením je např. miniskleník. Praktičtější je nevysévat semínka kaktusů přímo do miniskleníku, ale raději do květináčků, které umístíte do výsevního zařízení. Zaprvé máte od sebe odděleny jednotlivé druhy kaktusů, takže se nemusíte starat jak rozdělit misku, aby se kaktusy nepomíchaly. A za druhé můžete v případě napadení výsevu plísní pohodlně vytáhnout a ošetřit pouze konkrétní květináček.

Aby se možnost napadení plísní omezila na minimum, je nutné krabičku i květináčky dobře vymýt a nejlépe vydesinfikovat (např. slabým roztokem peroxidu vodíku nebo roztokem hypermanganu). Substrát se sterilizuje teplem – lze ho vysypat na plech a chvíli péct v troubě nebo nasypat do sklenice, kterou ve vodní lázni povaříte (jako kdybyste zavařovali). Je to sice trošku pracné, ale za snížení rizika napadení plísní to opravdu stojí. Substrát pro výsev by měl být jemně zrnitý, aby se semínka nedostala moc hluboko. Lze si ho vytvořit např. smícháním štěrku, říčního písku a hlíny, případně smísením substrátu pro kaktusy a štěrku. Připraveným substrátem naplňte květináčky až po povrch a mírně udusejte, povrch navlhčete převařenou vodou. Na substrát rovnoměrně rozprostřete semínka kaktusů. Do každého květináčku umístěte cedulku se jménem kaktusu. Poté už výsev zavíčkujte tak, aby byl styk s vnějším prostředím co nejmenší. Výsevní zařízení umístěte na okenní parapet, kde je dostatek světla. Dejte si však pozor, aby sluneční záření nebylo moc silné a vyklíčené rostlinky nespálilo či neuvařilo – raději je přistiňte. Druhou alternativou je umístění výsevu kaktusů pod umělé světlo – zářivku. Tato možnost se dá ekonomicky provést například  umístěním výsevu do mezery mezi horním sklem akvária a zdrojem světla (pokud je to prostorově možné).

Vyklíčené rostlinky kaktusů mají dostatek světla a vyšší teplotu, která přispívá ke zdárnému růstu. Kaktusy pravidelně pozorujte a v případě vysychání substrátu poroste převařenou vodou. Pokud i přes veškerou snahu o sterilizaci prostředí zjistíte, že se v květináčku rozšiřují bílá vlákna plísně, okamžitě ho vytáhněte z výsevního aparátu, přestříkněte ho slabým roztokem hypermanganu a nechejte substrát vyschnout. Případné odumřelé rostlinky odstraňte pryč. Po vyklíčení semínek kaktusů začněte výsev odvětrávat, neustále ho však udržujte mírně vlhký.

Až se semenáčky začnou v misce tísnit, přepikýrujte je do většího květináče (misky). Při práci buďte opatrní, protože mladé tělo kaktusu je velmi křehké a náchylné na poranění. S čím větším kaktusem pracujete, tím je riziko poškození nižší. Přesazujte do suchého substrátu a kaktusy nikdy po přesazení nezalévejte, nechte jim cca týden na zaschnutí drobných ranek, které jste jim přesazením způsobili. Zalitím může dojít k uhnití, a to i u dospělých rostlin!

Základy pěstování kaktusů – pěstitelův rok

Při pěstování kaktusů je nutné dodržovat režim letní vegetace a období zimního spánku. A je jedno, jestli kaktusy pěstujete ve skleníku nebo doma na parapetu. Bez dodržení této zásady se květů  dočkáte jen stěží. Období letní vegetace začíná cca koncem dubna, na venkovním stanovišti až nehrozí mrazy. Kaktusy umístěte na okenní parapet či do skleníku a začněte je zalévat – cca 1 x za 14 dní s přihlédnutím na aktuální klimatické podmínky – při teple a rychlém vysychání můžete zalévat častěji, v chladnu méně často. Substrát by měl mezi jednotlivými zálivkami vyschnout. Takto „probuzený“ kaktus se „napije“ a začne růst, u květuschopných kaktusů se objeví poupata. V růstovém režimu kaktusy udržujte až do září, potom zálivku postupně omezujte. Kaktusům vyzrají pletiva a připraví se na období vegetačního klidu. Na konci října (z venku dříve než přijdou mrazy) přemístěte kaktusy na chladnější stanoviště, optimálně s teplotou kolem 7 –15 °C.  Může tam být i naprostá tma (sklep, krabice od bot), pokud je snížená teplota.

 Vypěstujte si také vánoční kaktus, není to vůbec náročné. Dokáže navodit příjemnou atmosféru. 

Kaktusy v zimním období nezalévejte! Samozřejmě kromě malých semenáčků, které občas poroste a nechte je na světle. Kaktusy občas zkontrolujte. Pokud zjistíte, že vrchol je světle zelený a začíná se vytahovat, je teplota příliš vysoká a kaktus začal růst – buď snižte teplotu nebo přejděte na letní režim – ne však dříve než koncem března. Dodržování těchto dvou režimů je základem úspěchu celého pěstování kaktusů, zejména kvetení.

Nejznámější druhy kaktusů

• Ariocarpus – kaktusy tohoto druhu patří k pěstitelsky náročnějším, o to více však ceněným druhům. Vyskytují se od severního Mexika až po jihozápadní Texas. Květy bývají bíle, žluté, růžové nebo fialové vyrůstající z temena kaktusu. Poznávacím znamením tohoto druhu kaktusu je silný řepovitý kořen. K zástupcům tohoto druhu patří například ariocarpus fissuratus, který dorůstá velikosti až15 cma v dospělosti vykvétá na podzim až5 cmširokým růžovofialovým květem. V domovině mu Američané pro jeho zvláštní vzhled říkají „living rock“ v překladu „živý kámen“.

• Astrophytum – poznávacím znamením tohoto druhu mexického kaktusu jsou bílé vločky, které jsou rozesety po celém těle kaktusu. Květy vyrůstají z vrcholu rostliny, jsou většinou žluté s červeným či oranžovým jícnem. Nejznámější druhy jsou astrophytum asterias, který získal svůj název díky své podobě s mořskou hvězdicí. Druhové jméno astrophyta capricorne je odvozeno od kozorožce, proto se někdy nazývá „kozorohý kaktus“. Astrophytum myriostigma nemá trny a jak samotný název napovídá je pokrytý tisíci bílými body (vločkami). Je známý také pod názvem „biskupská čepice“, kterou svým tvarem připomíná. Existuje i varieta „nudum“ nemající vločky. Astrophytum supercabuto patří k japonským hybridům a je ceněný zejména pro jeho vzhled - vločky jsou větší než u běžných druhů a tvoří na těle zajímavou kresbu. Dalšími zástupci tohoto druhu kaktusu jsou astrophytum niveum, astrophytum senile, strophytum crassispinoides.

• Epithelantha – tyto kaktusy patří k mexickým miniaturám, vyrůstají maximálně do velikosti 5 cm. Trny jsou bílé a velmi krátké. Květy vyrůstají z temena rostliny. Jsou velmi malé, bílé či světle růžové. Nápadné u těchto rostlin jsou až tmavě růžové semeníky, které vzniknou po sprášení květů. Zástupcem druhu je epithelantha micromeris. Druhové jméno tohoto kaktusu znamená málopočetná nebo složená z mála dílků. V domovině jsou epithelanthy některými kmeny nazývány „mulato“ a jsou používány jako halucinogenní narkotika. V Česku není koncentrace šťáv dostatečná (díky nedostatku slunečního záření), proto nemá halucinogenní účinky!

• Thelocactus – domovinou tohoto druhu kaktusu je severovýchod Mexika a jižní části Texasu. Roste v teplých subtropických pouštích se štěrkovitou až písečnou půdou, proto i při pěstování v našich podmínkách vyžaduje velmi propustný substrát (nesnáší přemokření) a teplé stanoviště. Velké květy vyrůstají z vrcholu, mohou mít různé barvy. Zástupci jsou theocactus bicolor, který má efektní dvoubarevné trny a zářivě růžový květ. Dále thelocactus hexaedrophorus, který má výrazně šedomodrou epidermis (pokožku), která ho odlišuje od ostatních zástupců tohoto druhu. Kvete smetanově bílým květem velkým až5 cm. Thelocactus rinconensis je krásným zástupcem tohoto druhu, snadno se pěstuje, jedinou nevýhodou je, že vykvétá až kolem 10 let věku.

• Echinocereus – kaktusy tohoto druhu jsou sloupovité, rozšířené od Mexika až po Texas, Kalifornii, Colorado, Utah a Nevadu. Květy vyrůstají z boku rostliny a oproti jiným druhům kaktusů vydrží kvést až týden. K zástupcům patří echinocereus chloranthus var. cylindricus s menšími hnědo-žlutými květy, echinocereus rigidissimus s velkým růžovým květem a echinocereus viridiflorus se žlutým květem. Tento kaktus je krátkodobě zimovzdorný až do teploty - 20 °C.

Tip na závěr

Zakoupené semínka kaktusů můžete vysévat také pomocí tzv. Fleischerovy metody – tj. do uzavíratelných zavařovacích sklenic (se skleněným víčkem). Výhodou této metody je vzduchotěsné uzavření, čímž se dosáhne vyšší sterility prostředí a stálé vlhkosti. Nevýhodou je to, že se vysévá přímo do sklenice, takže při zasažení plísní nelze vyndat pouze jediný květináček. Doporučujeme pěstovat pomocí Growsetu, který je vhodný také jako dárek.

čtete také Kaktusy - pichlavá krása, která neuvadá