Akční cena!

Aktuálně nejsou žádné slevy

AKCE

Doprava semen zdarma

Platí na nákup nad 799 Kč
V košíku uplatníte kupón

semenagratis

Pro ostatní zboží platí doprava zdarma nad 2999 Kč

Osivo s dopravou gratis

Jak správě založit kompost?

Zvěřejněno 2013-09-11

  • Jak správě založit kompost?

Založit si vlastní kompost? To je otázka, kterou si klade téměř každý majitel zahrady. Některé odradí představa, že se budou muset o kompost složitě starat, bude zapáchat a hyzdit okrasnou zahradu. Za tu cenu jim trocha kompostu nestojí... Tato představa o kompostu je však mylná, založení kompostu není nijak zvlášť složité, správně udržovaný kompost nezapáchá a v žádném případě nemusí hyzdit zahradu. Na trhu existuje velké množství kompostérů z nichž si vybere téměř každý. Kutilové si mohou jednoduše postavit kompostovací zařízení přesně podle svých představ. Navíc díky kompostování zbytků z domácnosti, trávy, ořezaných větví a dalšího bioodpadu lze snížit množství produkovaného odpadu téměř o třetinu. 

 

 

 

 

Kompostování - co to vůbec je?

Kompostování je přírodním procesem, při němž dochází k rozkladu kompostovaného materiálu, působením živých organismů žijících v půdě, vody a kyslíku, na humus. Člověk se tento proces snaží urychlit tím, že kompostu vytváří co nejideálnější podmínky k rychlému vyzrání. Hlavními aktéry při tvorbě kompostu jsou žížaly a další drobní živočichové. Díky těmto živočichům se ze zbytků z domácnosti, trávy a dalšího kompostovaného materiálu stane velmi brzo, na zahradě téměř neocenitelná surovina - kompost, který obsahuje především humus. Při pěstování je humus nepostradatelný, neboť zadržuje v půdě vodu, zachytí zdraví škodlivé látky a vyrovnává kyselost, stimuluje růst a posiluje zdraví rostlin. Správně vyzrálý kompost dokáže nahradit drahou rašelinu.


 

 

dřevěný kompostér

 


 

 

Jdeme do toho - začínáme s kompostováním

Prvním krokem při zakládání kompostu je nalezení vhodného místa a zvolení správného kompostovacího zařízení. Kompost by měl být situován na dobře přístupném místě, zároveň by však neměl rušit celkový vzhled zahrady. Kompost by ideálně neměl být vystaven přímému slunci, větru a hustému dešti. Nejvhodnější je tedy polostinné stanoviště pod stříškou (pokud si neplánujete pořídit kompostér s víkem). Při výběru stanoviště pro kompostér se nesmí zapomenout na to, aby do kompostu měli přístup "dělníci" tj. žížaly a další půdní organismy. Kompostér tedy nesmí stát na betonové ani jiné nepropustné podložce. Výběr kompostovacího zařízení závisí na plánovaném množství kompostovaného materiálu i na zručnosti zahrádkáře.  Pro menší zahrádkáře  jsou jako stvořené plastové kompostéry o objemu cca 400 - 600 litrů. V našem e-shopu si můžete vybrat plastový kompostér v neutrální černé barvě. Na větších zahradách, kde se předpokládá i kompostování většího množství trávy, listů a větví je vhodnější sestavení si vlastního kompostéru např. z desek ze starých europalet, plotovek... Při výrobě kompostéru nezapomeňte na prázdné dno a možnost odstranit jednu stranu kompostéru při překopávání kompostu. Nápadům českých kutilů se při výrobě kompostéru meze nekladou. V našem e-shopu najdete i urychlovač kompostování.

 

 

 

 

 

plastový kompostér

Kompostér stojí na správném místě - kompostujme tedy...

Kompostér, ať už zakoupený či vlastnoručně vyrobený, stojí na vybraném místě, nastává čas založit první kompost. Na dno kompostéru by měly přijít drobné větvičky, které budou mít za úkol přivádět do kompostu vzduch - provzdušňovat ho ze spod. Na větvičky je možno skládat další kompostovaný materiál. V případě, že do kompostu budete dávat najednou větší množství trávy, listí či zbytků zelenin,y je dobré promíchat je s trochou běžné zeminy. Zápachu lze zamezit dobrým provzdušněním kompostu pomocí větviček nebo vrstvy ze slámy. Díky smíchání zeminy s kompostovaným materiálem mají drobní živočichové a půdní mikroorganismy ulehčenou práci, protože se nemusí dostávat přes tak velké množství materiálu. Skládání kompostovatelného materiálu a jeho prokládání lze provádět až do naplnění kompostéru. Provzdušňování pomocí větviček či slámy nestačí, proto je třeba alespoň 1-2x ročně kompost překopat. Důkladným překopáním se do kompostu dostane dostatek vzduchu důležitého pro urychlení vyzrávání kompostu. Znakem, že je třeba kompost důkladně překopat je i zápach linoucí se z kompostéru. Práce vám půjde od ruky s novými vidlemi vyvinutými právě pro překopávaní kompostu. Díky jejich ergonomickému tvarování, pohodlnému držení i kvalitnímu materiálu zaručenému značkou Fiskars budete chtít překopávat kompost mnohem nejčastěji. Proces vyzrávání kompostu lze kromě pravidelného překopávání urychlit i přidáním urychlovače kompostu nebo aktivátoru kompostu. V nabídce našeho e-shopu těchto přípravků pro urychlení zrání kompostu najdete celou řadu.

 

 

 

 

Kam s tím - co do kompostéru patří a co ne


Bioodpad vhodný pro kompostování:


  • zbytky ovoce, zeleniny z kuchyně
  • slupky z citrusových plodů pouze v malém množství
  • odkvetlé květiny nenapadené škůdci nebo chorobami
  • tráva, listí a drobné větve, štěpka, piliny, hobliny, kůra
  • popel z dřeva
  • čajové sáčky, káva
  • papír - pouze dobře rozložitelný - letáky odevzdejte do sběru
  • trus drobných hospodářských zvířat (slepičince, bobky od králíků)

 

Do kompostéru rozhodně nepatří:


  • plevele a rostliny napadené škůdci a chorobami
  • natě z brambor
  • pecky z ovoce
  • maso, kosti, tuky
  • kameny, stavební suť
  • popel z uhlí
  • plasty, porcelán, kovy a další nerozložitelné materiály
  • chemikálie, léky, barvy
  • trus psů a koček

 

 

 

Rada: Do plastových kompostérů nedávejte příliš mokrý materiál, protože by mohlo dojít k hnití .

 

 

 

 

Správná vlhkost má důležitou roli při kompostování

Kompost by neměl být ani příliš suchý ani příliš mokrý. Sucho by mohlo utlumit kompostovací procesy, díky přemokření by mohlo dojít k hnití. Příliš suchý kompost je rozeznatelný na první pohled. Jeho povrch je zbarven do šeda, drolí se, nově přidaný materiál se téměř nerozkládá nebo se rozkládá příliš pomalu. Znakem příliš suchého kompostu jsou i svinky. První pomocí pro suchý kompost je pokropení dešťovou vodou, překopání a přidání dostatečného množství čerstvého a vlhkého materiálu. Zásada praví - vždy míchat vlhké se suchým. Opačným problémem je přemokřený kompost. Příliš vlhký kompost ucítíte již z dálky. Přemokření si pak jednoduše ověříte zmáčknutím malého množství kompostu v dlani - pokud z něj vytéká voda, je to špatně. Hlavním opatřením proti přemokření je zamezení zatékání vody do kompostu - zastřešení. Při přemokření není vhodné do kompostu přidávat vodnaté ovoce a zeleninu. V tuto dobu do kompostéru patří suchý materiál (listí, sekaná sláma či suchá zemina), který se promísí s navlhlým materiálem.

 

 

 

 

 

dobře vyzrálý kompost

 

 

 

 

 

Do kompostéru vkládáme správné suroviny, pravidelně ho překopáváme, překonali jsme problémy - kdy ho bude možné použít?

Jak již bylo řečeno, díky zásahu člověka se doba kompostování zkrátí oproti běžné době téměř o polovinu. Při vytvoření ideálních podmínek je možné první kompost získat cca po 8 - 10 týdnech kompostování. Tento kompost však ještě není dostatečně vyzrálý a hodí se zejména k mulčování. Zralosti, tj. optimální doby pro použití  kompost dosáhne po cca 7 - 12 měsících. V tuto dobu by již z kompostovaného materiálu měla být temně hnědá, drobivá hmota, která bude příjemně vonět po lesní půdě. Objem vyzrálého kompostu je až o polovinu menší než bylo původní množství kompostovaného materiálu. Domácí kompost se přidává do substrátu pro pěstování okrasných rostlin, zeleniny i pokojovek místo hnojiva či rašeliny.

 

 

 

 


od semínka po sekačku




Sleduj na Facebooku, Twitteru, Google Plus

Tip: Diskutuj s ostatními ve fóru o pěstování

Komentáře

Článek prozatím nikdo neokomentoval

Vylepši článek svým komentářem

Košík  

Žádné produkty

0 Kč Poštovné
0 Kč Celkem

Košík Objednávka

Hledej v článcích