Pelargónie nebo-li muškáty jsou snad nejrozšířenější rostlinou, která zdobí truhlíky umístěné na okenních parapetech.

Pelargónie mají obrovskou výhodu v tom, že i jeden truhlík osazený těmito rostlinami dokáže zkrášlit celý dům.

Díky nenáročnosti na pěstování i na místo mohou pelargónie pěstovat opravdu všichni. Výběr je obrovský.

V tomto článku se můžete dočíst: dělení pelargónií, pěstování, péče v zimě, na jaře, pěstování ze semene, choroby a škůdci

Pelargónie

Pelargónie (lat. Pelargonium) náleží do čeledi kakostovitých (lat. Geraniaceae) rostlin. Rod pelargonium je velmi široký a obsahuje cca 240 - 300 druhů rostlin rostoucích zejména v tropických a subtropických oblastech.

Nejvíce zástupců rodu pelargonium roste v jižní Africe. Právě v jižní Africe zaujaly pelargónie mořeplavce, kteří je kolem roku 1600 dovezli do Evropy. Zde se postupem času pelargónie značně rozšířily.

Nejinak tomu bylo i na našem území. Oblibu si získala zejména pelargónie páskatá (lat. Pelargonium zonale).

 

Rozdělení pelargónií

Pelargónie se rozdělují do několika skupin. Rozlišují se pelargónie vzpřímené, pelargónie převislé, anglické (královské) pelargónie a pelargónie voňavé.

Pelargónie vzpřímené

Jak již samotný název skupiny napovídá, rostou tyto pelargónie vzpřímeně.  Listy jsou jemně obrvené, na čepeli listu je tmavší pásek. Vzpřímené pelargónie dorůstají do výšky cca 30 - 60 cm.

Vzpřímené pelargónie se  pěstují  cca 2 - 3 roky, poté se přistupuje k obnově rostliny za pomocí řízků. Důvodem je poměrně rychlé dřevnatění stonků a následná nevzhlednost samotných rostlin.

Vzpřímené pelargónie se mohou pěstovat v truhlících na okenních parapetech i ve větších nádobách a květináčích. Barva květů vzpřímených pelargónií bývá nejčastěji červená, růžová, fialová a bílá.

Květy pelargónií mají různé barvy, velmi častý je červený odstín.

Převislé pelargónie

Převislé pelargónie mají převislé stonky, jejich listy jsou hladké a mírně laločnaté.  Převisy některých odrůd pelargóií mohou být dlouhé i metr. Převislé pelargónie se s oblibou vysazují do truhlíků na okenních parapetech i na různých zídkách.
 

Anglické pelargónie

Anglické pelargónie, známé i pod názvem královské, se od předchozích dvou skupin liší svým květem.  

Květy jsou oproti klasickým vzpřímeným pelargóniím mnohem větší a barevně nápadnější. Typická je výrazná tmavá skvrna uvnitř květu.

Anglické pelargónie jsou mírně choulostivější a vyžadují trochu zkušeností s pěstováním pelargónií. Rostou poměrně pomalu, proto se obnova rostlin pomocí řízků provádí až po více letech.

Voňavé pelargónie

Svou vůní okouzlí pěstitele rostliny ze skupiny voňavých pelargónií. Nejčastěji tyto pelargónie voní po citrónech. Pěstování je náročnější, ale s trochou zkušeností je možné si vypěstovat krásné voňavé pelargónie.

Voňavé pelargónie se pěstují v interiérech, na zimu je nutné jim dopřát chladnější stanoviště, kde si budou moci odpočinout.

Jako trvalky se pěstují většinou pouze vzácnější druhy pelargonií.

Pěstování pelargonií

Nejčastěji pěstovaným druhem pelargónii jsou pelargónie páskaté (lat. Pelargonium zonale). Oblibě se těší pelargónie převislé (pelargonium peltatum), které je možné s úspěchem pěstovat i v interiéru.

Oba tyto druhy pelargónií jsou vytrvalé, tudíž se mohou pěstovat více let. Masová produkce levných sazenic pelargónií v supermarketech usnadňuje pěstitelům péči o tyto rostliny.

Nemusí se starat o přezimování a za pár korun si mohou koupit každý rok sazenice nové. 

 

Pelargónie potřebují k bujnému růstu dostatečně světlé stanoviště, nevadí jim ani přímé slunce. Se vzrůstajícím množstvím dopadajících paprsků je třeba dodávat i zvýšené dávky vody.

V horkých dnech je třeba zalévat pelargónie téměř denně. Ideální jsou samozavlažovací truhlíky, které navíc mírně zvýší vlhkost v okolí rostlin.

Dobrou zprávou je, že se pelargonie dokážou vzpamatovat i po několikadenním vynechání zálivky. Rostliny přeschnutí substrátu sice přežijí, ale může dojít k poškození rostlin a k útlumu kvetení.

Bujný růst a bohatou násadu květů je nutné podpořit pravidelným hnojením speciálními hnojivy pro muškáty. Zastánci přírodních hnojiv z vlastní produkce používají výluh z kompostu nebo silně zředěný výluh ze slepičího trusu.  

Kvalitní substrát a dostatek živin během celé sezóny vám zajistí opravdu bohatou násadu květů na bujných rostlinách pelargónií.

Pelargónie v zimě

Pokud se rozhodnete pro zimování pelargónií, musíte jim dopřát pobyt v chladnějším prostředí, aby si rostliny mohly po náročné sezóně odpočinout. Stanoviště pro zimování pelargónií by mělo být co nejsvětlejší.

V zimním období se pelargónie nehnojí a zálivka se omezí na minimum. Odpočívající pelargónie lépe snesou sucho než přemokření.  

Na jaře je nutné sestříhat vytáhlé výhony, odstranit odumřelé výhony a listy. Po zimě se zkrátí přerostlé výhony, z nichž lze získat cca 10 cm dlouhé řízky.

Přezimované rostliny pelargónií  přesaďte na jaře do nového substrátu. S přibývajícím světlem se začínají rostliny pelargónie pomalu probouzet. V tomto období se postupně zvyšuje zálivka a provede se první pohnojení.

Pelargónie jsou náchylné na namrznutí, proto je na venkovní stanoviště přemístěte až v době, kdy nebudou hrozit mrazíky. 
 

Mladé sazeničky pelargónií přesaďte do kvalitního substrátu

Pěstování pelargónií ze semen

Ze semen se pelargónie v dnešní době pěstují velmi zřídka. Snadná dostupnost vzrostlých sazenic výsevům příliš nepřeje. Pěstování ze semen je zdlouhavým procesem, ale v případě pěstování méně obvyklých druhů pelargónií se jistě vyplatí tuto strnitou cestu podstoupit.

Semena vysévejte do propařeného výsevního substrátu již na přelomu roku. Výsevní zařízení umístěte na světlé stanoviště, nejlépe na okenní parapet nebo pod zářivku.

Substrát udržujte neustále vlhký. Teplota ve výsevním zařízení by neměla příliš kolísat. Semena vyklíčí cca po 2 - 3 týdnech od výsevu.

První přesazení semenáčků se provádí v době, kdy rostlinka vytvoří první pár pravých lístků. Přesazené sazeničky se nechají dobře prokořenit a poté se znovu přesadí do větších květináčků.

Poslední přesazení následuje po několika týdnech, kdy jsou rostliny připraveny k výsadbě do truhlíků. 
 

Pelargónie jsou náročné na množství živin - bujného růstu a množství květů se dočkáte pouze při pravidelném hnojení.

Choroby a škůdci na pelargóniích

Ani pelargónie se nevyhnout chorobám a škůdcům. Nezbytná je zejména prevence, kdy je nutné rostliny pravidelně kontrolovat, zda nejsou napadeny nějakou chorobou nebo škůdcem.  

Ze škůdců pelargónie nejčastěji napadají mšice, molice a svilušky. Napadené rostliny je třeba co nejdříve ošetřit, aby se škůdci dále nešířili. Přemokření může vést k rozvoji plísňových chorob.

Škody na pelargóniích může napáchat i přehřátí truhlíků v horkých letních dnech. Preventivním opatřením je zastínění truhlíku např. deskou.

Mnoho radosti při pěstování pelargónií přeje za tým semena-rostliny.cz LenkaZ