Akční cena!

Aktuálně nejsou žádné slevy

AKCE

Doprava semen zdarma

Platí na nákup nad 799 Kč
V košíku uplatníte kupón

semenagratis

Pro ostatní zboží platí doprava zdarma nad 2999 Kč

Osivo s dopravou gratis

Šalvěj je okrasou zahrady i účinnou drogou

Zvěřejněno 2012-12-07

  • Šalvěj je okrasou zahrady i účinnou drogou

Šalvěj lékařská (lat. Salvia officinalis) je užitečným kuchyňským kořením, ale i léčivou bylinkou. Její domovinou je sice Středomoří, ale u nás je součástí kuchyňských oken i bylinkových zahrad. Přidáváme ji jako koření do různých masových pokrmů, salátů a polévek. Je jednou ze složek různých kořeninových směsí a charakterizuje kuchyni jižní Evropy.

 

 

 

V lidovém léčitelství se šalvěj používala na přípravu odvaru, který se užíval při angínách, zánětech hrdla a na omývání ran. Zároveň ji lidé vysazovali na hroby kvůli úctě a připomínání na zesnulého. Ve starověku byla šalvěj pro Římany posvátnou bylinou, kterou bylo nutno sbírat s určitým rituálem. Osoba, která sbírala bylinku musela před sklizní obětovat víno a chléb a až potom se bosa a oblečená v bílé tunice mohla přiblížit k rostlince šalvěje. Ve smyslu římských předpisů se při samotném sběru nesměly používat kovové předměty. Starověcí Řekové znali její léčivé účinky, které využívaly hlavně na průjmová onemocnění a na odstranění neplodnosti u žen. Řecký lékař Dioskurides popisuje močopudný účinek šalvěje jako i její schopnost podporovat menstruaci, léčit rány a zastavit krvácení.

 

V Číně holandští obchodníci vyměňovali jeden koš šalvěje za 3 koše čínského čaje, tak vzácná byla šalvějová směs. Během středověku podle nalezených historických spisů šalvěj měla lidem zajistit nesmrtelnost. Proto se i později v mnoha zemích šalvěj stala symbolem dlouhověkosti. Panovník Karel Veliký přikázal ve svém nařízení pěstování šalvěje ve svých zahradách. Známá bylinkářky Hildegerda z Bingenu popisuje ve svém díle Physik šalvěj jako teplou a vysušující " roste ze slunečního tepla než z vlhkosti země. A je užitečná proti nemocným šťávám, protože jejich vysouší.

 

 

Od 16.století se používaly listy šalvěje místo zubního kartáčku postupně i na kosmetické účely.

 

 

 

šalvěj lékařská

 

 

 

Domovinou šalvěje lékařské je Středomoří, kde dodnes roste volně v přírodě. Je rozšířena v Makedonii, Dalmácii a mezi významné dodavatele šalvěje patří Itálie, Řecko a Francie. Jsou známy lidové názvy šalvěje jako babí ucho, šariatka, Pika, šalfia, rapaňa, šariatka a kadidalník. V češtině známe její název šalvěje lékařské. Latinský název šalvěje je odvozen od slova Šalvar, což překládáme jako slovo léčit.

 

 

Jak na šalvěj za oknem? 

Šalvěj lékařská (lat. Salvia officinalis) je stálezelený polokeř a dorůstá do výšky asi 30 - 80 cm. Vyrůstá hustě při zemi, aby si v suchých obdobích udržela dost vody. Řadíme ji do čeledi hluchavkovitých (lat. Lamiaceae).

 

Rostlina šalvěje má čtyřhranný stonek pokrytý jemnými chloupky, na níž vyrůstají sivozelené vstřícné lístky. Lístky mají vejčitý podlouhlý tvar, na spodní straně s výraznou žilnatinou. Mladé lístky jsou šedě plstnaté a starší zelené. Rostlinka šalvěje libuje sluneční stanoviště a lehkou, suchou a dobře propustnou hlinito-písčitou půdu. Vyhýbáme se pěstování šalvěje na vlhkých a studených místech!

 

Žloutnoucí lístky šalvěje symbolizují fakt, že kořeny rostlinky potřebují více místa. Šalvěj dle možnosti pravidelně stříháme, aby si udržela keříčkovitý vzhled. Šalvěj pěstujeme ze semen, které sázíme ideálně do pařeniště v průběhu března - dubna do hloubky 2 - 3 cm a překryjeme jejich tenkou vrstvou zeminy. Semena šalvěje vyklíčí do 15-20 dnů. Mladé rostlinky velikosti zhruba 10cm a 3-4 lístky přesazujeme na záhon během května a června do vzájemné vzdálenosti 60cm. Během vegetačního období rostlinku okopávat a zbavujeme plevele.

 

Šalvěj kvete velkými modrofialovými květy v počtu 6-12 kvítků, které se nacházejí na vrchu stonku. Její plod tvoří 4 tvrdky. Celá rostlinka šalvěje příjemně voní a má  štiplavou chuť.

 

 

 

listy šalvěje

 

 

 

Sbíráme listy šalvěje těsně před kvetením, když se rozvíjejí květní pupeny. První sklizeň děláme v červnu, případně začátkem července, druhý v srpnu nebo září. Sběr provádíme dopoledne během suchého počasí a sbíraná nať nemá být tlustší než 5 mm. Posbíranou směs sušíme velmi pomalu při maximální teplotě 40 ° C. Sušení směsi obvykle trvá i 8-10 dní. Usušené listy mají světle zelenou barvu, kořeněnou chuť i vůni.

 

 

Zajímavost: Listy šalveje Salvis Divotvorum obsahují drogu účinnější než LSD!

 

 

Šalvěj léčí sliznice a podporuje trávení

Šalvěj lékařská obsahuje éterický olej (1-2,5%), saponiny, katechin, hořčiny, glykosidy, pryskyřičné látky, kyselinu furmárovú a oleánolovú, karoten, vitamin C, aminokyseliny, pentźy, vosky a další látky.

 

Rostlina šalvěje má antivirové, antibakteriální a má stahující účinky. Používáme ji hlavně při zánětech sliznic ústní dutiny, nosohltanu, při kataru průdušek, při astmatu, srdeční slabosti, cukrovce, ale i při bolestech hlavy. Šalvěj podporuje trávení. Má protizánětlivé účinky při akutních ale i chronických onemocněních jako jsou průjem, gastritida, kolitida, zánět žlučových cest, při ledvinových kamenech. Ženy by měly šalvěj užívat při nepravidelné menstruaci, při menopauze a na podporu pružnosti dělohy. Zároveň snižuje hodnotu krevního cukru, proto ji často využívají jako čajovinu právě diabetici.

 

 

  • Šalvějový čaj připravíme tak, že 2 čajové lžičky směsi zalijeme 250ml vroucí vody, necháme louhovat 10 minut a pak směs scedíme. Při problémech s trávením pijeme čaj připravený ze šalvěje před jídlem 3x denně. Na podporu léčby při zánětech hrdla a nosohltanu se doporučuje kloktat tímto čajem. Čaj připravený ze šalvěje napomáhá i při nočním pocení, při nervozitě a velkém pracovním vypětí. Nedoporučuje se užívání šalvěje déle než měsíc.

 

 

Šalvěj se neztratí ani v kuchyni

Listy šalvěje lékařské používáme v kuchyni na ochucení vepřového, jehněčího a kachního masa, je součástí drůbežích nádivek, klobás, másla a sýra. Ochucovat ní pečené brambory, dušené rajčata, cibulovou polévku a další pokrmy. Květy šalvěje můžeme přidat do salátů. Má kořeněnou, ostrou chuť av jižní Evropě je nejpoužívanější kořením. Díky své chuti a vůni je součástí různých kořeninových směsí. Ve spojení s rozmarýnem dodává šalvěj lékařská zajímavou chuť pokrmům.

 

 

 

květ šalvěj

 

 

 

Šalvěj lékařská (lat. Salvia officinalis) je polokeř, který vyrůstá blízko u země, aby si udržela, co nejvíce vlhkosti. Má ráda slunce, teplo a lehkou půdu. Kvete od začátku července krásnými modrofialovými květy. Sbíráme její listy před jejím rozkvětem během teplého slunečného dne v průběhu dopoledne. Sběr děláme podle potřeby, ale minimálně 2x ročně. Jako koření přidáváme šalvěj v malých množstvích do mastných většinou masových jídel. Můžeme ji přidat i do těsta, podobně jako anýz. 

 

 

od semínka po sekačku




Sleduj na Facebooku, Twitteru, Google Plus

Tip: Diskutuj s ostatními ve fóru o pěstování

Komentáře

Článek prozatím nikdo neokomentoval

Vylepši článek svým komentářem

Košík  

Žádné produkty

0 Kč Poštovné
0 Kč Celkem

Košík Objednávka

Hledej v článcích