AKCE

Doprava semen zdarma

Platí na nákup nad 799 Kč
V košíku uplatníte kupón

semenagratis

Pro ostatní zboží platí doprava zdarma nad 2999 Kč

Osivo s dopravou gratis

Bylinky do stínu - jaké vybrat?

Zvěřejněno 2012-12-14

  • Bylinky do stínu - jaké vybrat?

Většina bylinek miluje slunné stanoviště chráněné před větrem. Najdou se však i takové, které vyhledávají polostín nebo jim pobyt v polostínu příliš nevadí. Bylinkou, vyloženě vhodnou do polostínu, je kerblík třebule. Polostinné stanoviště nevadí také libečku,  kozlíku lékařskému a parše (maralímu kořenu).

 

 

 

 

 

 

Kerblík třebule (setý)

Kerblík třebule (lat. Anthriscus cerefolium) je dvouletou rostlinou patřící do čeledi miříkovitých rostlin (lat. Apiaceae). Alternativním názvem je třebule pravá. Lidovým názvem je pak "stokláska". Kerblík dorůstá do výšky kolem 50 - 70 cm. Jeho listy jsou světle zelené, zpeřené. Květem je okolík s bílými květy. Rostlina se podobá své příbuzné petrželi. Aroma je jemně anýzové, lékořicové či peprné. Chuť kerblíku třebule je kořenitě nasládlá, připomínající petržel.


Pěstování kerblíku

Kerblík je nenáročný na pěstování, lze ho pěstovat i v bytě. Roste v truhlících na balkóně a samozřejmě na zahrádce, kde se mu daří nejlépe. Kerblík setý pěstujte na polostinném stanovišti, protože na slunci ztrácí svou typickou barvu a chuť. Na slunci navíc velmi rychle vybíhá do květu, takže by se výrazně zkrátila doba jeho použitelnosti. V bytě je vhodnější pěstovat kerblík spíše na severním či východním okně. Kerblíku se daří v lehké a propustné půdě, zároveň však potřebuje dostatečně zavlažovat. Čerstvý kerblík setý během celé sezóny si můžete zajistit postupným výsevem každých 14 dní. První výsev můžete provést na venkovním stanovišti již březnu, pokud noční teploty nebudou klesat pod 7 °C. V chráněných podmínkách můžete vysévat téměř kdykoli. Na záhon vysévejte kerblík do řádků vzdálených cca 10 cm. Vzrostlé semenáčky vyjednoťte asi na 25 cm. Kerblík nesnáší časté přesazování. Po přesazení má tendenci ihned vybíhat do květu. Výsev i vzešlé rostlinky kerblíku pravidelně zalévejte, protože jinak by opět brzy vykvetly. Hnojení není žádoucí. Dospělé rostliny pravidelně seřezávejte, aby se nevytahovaly a dorůstaly stále nové listy. Kerblík setý dozrává cca po 6 týdnech.

 


Použití kerblíku a jeho léčivé účinky

Kerblík se často využívá v kuchyni. Dlouhou tradici má ve francouzské a italské. Kerblík spolu s petrželí, pažitkou a estragonem tvoří směs francouzských bylinek zvanou "fines herbes". Pro přímou konzumaci se používají čerstvé mladé listy, které mají nejsilnější aroma. Lístky se sbírají dříve, než kerblík vykvete. Sušením se ztrácí typická vůně, proto je vhodnějším způsobem uchování zamražení. Kerblík se přidává do zeleninových polévek, bramborového i zeleninového salátu. Hodí se k jemným druhům masa a k rybám. Lístky kerblíku se používají jako dekorace pokrmů. Aby z kerblíku nevyprchalo aroma, přidává se až do hotových pokrmů. Kerblík má vysoký obsah vitamínu C. Odvar z listů podporuje trávení, pomáhá při žaludečních problémech, je vhodný i při dietách. Vatové tampony namočené v odvaru uleví unaveným očím. Kerblík  pomáhá při snižování vysokého krevního tlaku.

 

 

Zajímavost: Kerblík byl v minulosti oblíbenou postní bylinkou, tradičně se pojídal na zelený čtvrtek.

 

 

 

Libeček lékařský

Libeček lékařský (lat. Levisticum officinale) je taktéž bylinou z čeledi miříkovitých (Apiaceae). Libeček  může při dobrém pěstování vyrůst až do výšky 2 m. Libeček je velmi aromatická rostliny s tlustým a rozvětveným oddenkem a dlouhými kořeny. Listy jsou dlouze řapíkaté, 2 - 3x zpeřené. Květem jsou okolíky. Jednotlivé korunní lístky jsou zelené až žlutozelené barvy. 

 

 

 

libecek lekarsky

Pěstování libečku lékařského

Semena libečku lékařského se vysévají ve dvou obdobích, buď brzy z jara - v březnu a dubnu, případně koncem léta v srpnu a září, v teplejších oblastech můžete vysévat až do konce října. Při výsevu nezapomeňte na to, že libeček je statná rostlina, proto ho vysévejte v řádcích vzdálených minimálně 60 cm od sebe. Semínka vysejte do hloubky cca 3 cm. Libeček klíčí pomalu, buďte trpěliví. Jakmile rostliny budou mít okolo 10 cm, proveďte vyjednocení na vzdálenost cca 15 cm. Popřípadě můžete libečky v této době přesadit na trvalé stanoviště. Většinou se vám podaří vypěstovat mnohem více sazenic, než potřebujete, proto můžete obdarovat své známé. Libečku se daří v běžné zahradní půdě, nejlépe s dostatkem živin podporujících růst. V těžkých a mokrých půdách se mu dařit nebude. Libeček není náročný na závlahu, pouze při déletrvajícím suchu ho zalijte. Vhodným stanovištěm je slunné či polostinné místo. Pokud to bude možné, nevysazujte libeček na stanoviště po dalších miříkovitých rostlinách (mrkev, petržel, celer, kopr či koriandr), předejdete tak šíření chorob miříkovitých rostlin. Libeček roste na jednom stanovišti několik let.

 

 

 

Léčivé účinky a použití libečku

Libeček lékařský má své uplatnění v kuchyni i v lidovém léčitelství. V kuchyni se listy libečku konzumují syrové i tepelně upravené. Listy libečku jsou velmi aromatické, proto ho stačí do jídla přidat jen trošku. Nejlépe se hodí do bramboračky a zeleninových polévek. Libečkem můžete ochutit omáčky i dušené masa. Libeček má mnoho příznivých účinků. Podporuje chuť k jídlu, zlepšuje trávení a potlačuje nadýmání. Příznivě ovlivňuje funkci žlučníku, rozpouští žlučové i ledvinové kameny. Výluh ze semen libečku se podává jako žaludeční likér. Z listů (čerstvých i sušených) se připravuje čaj ulevující při dně a revmatizmu. Libeček působí silně močopudně.


Libeček není vhodný k dlouhodobému nadměrnému užívání!!! Zcela vyhnout by se mu měly osoby s těžkými poruchami ledvin a těhotné a kojící ženy.

 

 

Zajímavost: Libeček je pro své silné aroma často nazýván "zelené maggi".

 

 

Kozlík lékařský

Kozlík lékařský (lat. Valeriana officinalis) je bylinkou z čeledi kozlíkovitých rostlin (Valerianaceae). Kozlík lékařský je znám i pod mnoha alternativními názvy. Nejpoužívanější jsou baldrián, čertikus, kočičí kořen či odolen. Kozlík lékařský je vytrvalá bylinka, dorůstající výšky 50 - 150 cm. Stonek je rovný a dutý, povrch má rýhovanou strukturu. Listy jsou vstřícné, lichozpeřené. Květy mají bílou nebo červenavou barvu. Květy jsou uspořádány v plochá, chocholičnatá květenství. Plodem je drobná, jednosemenná, plochá nažka s chmýrem. Květy nejdříve příjemně voní, později však páchnou. Kozlík lékařský kvete v červenci a srpnu.

 

 

Zajímavost: Typický zápach kozlíku silně vábí a vzrušuje kočky, proto je někdy nazýván "kočičím kořenem"

 

 

 

 

Pěstování kozlíku lékařského

kozlik lekarsky


Kozlík můžete pěstovat na venkovním stanovišti i v truhlících na balkóně. Vždy mu však lépe vyhovuje vlhčí stanoviště v polostínu. Semena kozlíku lékařského vysévejte na podzim nebo koncem léta do lehké a humózní půdy s dostatkem vápníku. Semínka vyklíčí za cca 3 - 4 týdny. Vhodný spon pro výsev je cca 50 x 30 cm. Vzešlé rostliny pravidelně zalévejte. Hnojení není třeba, vhodnější je spíše změna stanoviště cca každé dva roky. Rostlina tak bude mít neustále dostatek potřebných živin.

 

 

 

 

Léčivé účinky kozlíku lékařského

Kozlík lékařský působí nejen na kočky, ale také na lidi. Výluh se sušeného oddenku se popíjí pro jeho uklidňující účinky, působí proti nespavosti a bolestem hlavy. Často se používá i kozlíková tinktura. Je určena především pro léčbu při křečových bolestech spojených s mdlobami, při žaludečních křečích a nadýmání. Čaj z kozlíku lékařského může pomoci zmírnit strach před zkouškami.  Dříve se kozlík používal i proti horečce. 

 

 

 

Upozornění: Uklidňující účinky kozlíku lékařského jsou dosti silné, proto ho neužívejte před řízením motorového vozidla ani před jinými činnostmi vyžadujícími zvýšenou pozornost!!!

 

 

 

 

 

Parcha léčivá

Parcha léčivá (lat. Phaponticum carthamoides) patří do čeledi hvězdicovitých rostlin (lat. Asteraceae). Dalšími synonymnímí názvy pro parchu léčivou jsou leuzea saflorová, leuzea světlicová , rapotinka a parcha saflová. Nejpoužívanější je však maralí kořen. Domovinou parchy je jižní Sibiř, proto naše klimatické podmínky snáší bez problémů. Parcha dorůstá do výšky kolem 1 metru. Oddenek je dřevnatější, horizontálně uložený. Vyrůstá z něho mnoho slabších a pružných kořenů. Z oddenku vyrůstá několik nevětvených a pavučinově ochlupených lodyh. Listy se směrem k vrcholu pomalu zmenšují. Květy jsou růžově fialové a pětidílnou korunou.

 

 

Pěstování parchy léčivé

Pěstování parchy není vůbec složité, je velmi odolná. Semena sázejte do hlinitopísčité půdy s mírným obsahem humusu a živin. Vysévat můžete přímo na záhon už v době, kdy teploty dosahují 5 - 6 °C, tj. v průběhu března a dubna. Do jedné jamky zasaďte 2 - 4 semínka do hloubky cca 3 - 4 cm. Je možné provést i podzimní výsev na konci září. Do zimy stihne parše narůst 8 - 12 pravých lístků a bez problémů pak přečká zimní období. Sazenice parchy si můžete předpěstovat i v pařeništi, urychlíte tím její růst. Parcha má ráda dostatek vláhy. Daří se ji na slunném i polostinném stanovišti. Během sezóny parchu pravidelně kypřete a odstraňujte z jejího okolí plevel, aby neodebíral parše živiny.

 

 

parcha léčivá

 

 

Využití parchy a její léčivé účinky

Z parchy se nejčastěji používá oddenek s kořeny, který se nakládá do lihu. Sklízí se na podzim v třetím roce pěstování, v této době je již kořenový bal dostatečně velký. Sbírá se i kvetoucí nať. Parcha pomáhá posilovat imunitu, zlepšuje adaptaci na stres. Parcha je velmi povzbuzující, čehož se využívá zejména při rekonvalescenci po vážných onemocněních jako je rakovina, nádorové onemocnění, mononukleóza či borelióza. Parcha působí mírně anabolicky na nárůst svalové hmoty, příznivě ovlivňuje centrální nervovou soustavu. Parcha je vhodným doplňkem stravy pro lidi, kteří se potřebují koncentrovat, učit či si jen zlepšit paměť. Pití odvaru z parchy snižuje hladinu cukru a cholesterolu v krvi. Parcha působí jako afrodiziakum.

 

 

Zajímavost: Název "maralí kořen" přiřkli parše ruští osadníci na Altaji, protože viděli jak jeleni marali na podzim a v zimě kopýtky vykopávali kořeny této rostliny a s velkou chutí je požírali.

 

 

 

Bylinek vhodných pro pěstování na zastíněných stanovištích je jako šafránu, ale najdou se takové, které mají přistíněné stanoviště rády nebo jim alespoň nevadí. Do polostínu sázejte Kerblík, Libeček, Kozlíček lékařský a Parchu.

 


 

 


od semínka po sekačku




Sleduj na Facebooku, Twitteru, Google Plus

Tip: Diskutuj s ostatními ve fóru o pěstování

Komentáře

Článek prozatím nikdo neokomentoval

Vylepši článek svým komentářem