Akční cena!

Aktuálně nejsou žádné slevy

AKCE

Doprava semen zdarma

Platí na nákup nad 799 Kč
V košíku uplatníte kupón

semenagratis

Pro ostatní zboží platí doprava zdarma nad 2999 Kč

Osivo s dopravou gratis

Hrušeň léčivá, sladká a šťavnatá

Zvěřejněno 2013-09-11

  • Hrušeň léčivá, sladká a šťavnatá

Hrušeň obecná, mezi všemi známá jako "hruška", je strom, bez kterého si svou zahradu ani nelze představit. Patří k nejznámnějším ovocným stromům po celém světě, jejichž plody jsou sladké a šťavnaté. Některé z Vás to překvapí, že už za našich babiček, vždy byla nedílnou součástí kuchyně a využívaly je i při léčení různých potíží.

 

 

 

Od doby kamenné až po současnost

Hruška byla již v mladší době kamenné známým ovocem. V době bronzové se z divokých hrušní s drobnými plody, postupně stávaly hrušně, jak je známe teď. Pochází z Persie, Kavkazu a jižního Ruska. Odtud se rozšířila přes Turecko a Řecko do střední Evropy. V prvním století - Plinius, římský přírodovědec, znal dokonce 35 odrůd hrušní. A v roce 1874, ve svém " Velkém ilustrovaném herbáři ", Ferdinand Müller uvedl, že v této době se z hrušky, lépe řečeno, se jejich jádra, využívaly k výrobě oleje. K nám se hruška dostala v 18. století z Anglie.

 

 

Jak ji vlastně poznáme?

Hrušeň obecná (Pyrus communis - růžovité) je opadavý listnatý strom. Vyrůstá až do výšky 20 m a má podlouhlou a vejčitou korunu. Listy jsou proměnlivých tvarů, nejčastěji elipsovitých, jsou až 7 cm dlouhé a až 5 cm široké, vepředu zašpičatělé. Květy rostou až po 9-ti v chocholicích, a to od dubna do května před vyrašením listů. Plody jsou zelené až žluté, vejcovitého až lahvovicovitého tvaru. V dnešní době je známo až 1 500 odrůd. Některé plody odrůd však nejsou vhodné k dalšímu zpracování.

 

 Hrušeň na zahradě

 

Jak si vypěstovat zdravou hrušeň?

Jsou různé možnosti, jak si hrušeň pořídit. Můžete si koupit v obchodech již vypěstované stromky, většinou dvouletky, které hned sadíme do země.

 

My se zaměříme na sazení semen.

Je to lepší možnost, díky které můžete svým dětem či vnoučatům vyprávět, že jste své stromky, které mohou klidně růst i 200 let, zasadili úplně od počátku sami a že máte právem být na to hrdí. A navíc, víte, čím své stromky ošetřujete apod.

V případě sazení semen je nutná velká trpělivost, protože se vše hned nemusí povést. Je možné, že v zakoupeném sáčku, může být jedno či dvě semena nedostatečně vyvinutá ( jinak řečeno slabá), které nedokážou vzklíčit. Takže si nemusíte vyčítat, když uděláte přesně všechno podle návodu, že je to Vaše chyba.

 

Nejprve zakoupená semena musíme nechat vyklíčit. To se dělá takzvanou studenou stratifikací. Uděláme směs buď z písku nebo rašeliny.


Písek - do vypraného písku vložíme semena. Směs dobře promícháme, aby se semena v písku stejnoměrně rozdělila a silně ji provlhčíme. Doba stratifikace je 90 dní.

Rašelina - rašelinu je nutné včas připravit. Musíme ji vysušit a prosít jemným sítem. Musí být zvětralá a rozmělněná. Vložíme do ní semena a promícháme. Doba stratifikace je 60 - 70 dní. Pro náš cíl, je lepší rašelina, protože zvyšuje klíčivost semen, za předpokladu, že směs opravdu dobře provzdušníte a zachováte její vlhkost.

 

 

Směsi dáme do truhlíků a uložíme je ve sklepě nebo jiném chladnějším místě, kde je teplota od 3 - 5°C. Po celou dobu udržujeme směs vlhkou, to znamená, že jednou za měsíc směs vyndáme z truhlíků, poléváme ji vodou a dobře promícháme. Směs znovu vrátíme do truhlíku. Semena ani směs nesmí proschnout, jelikož by se dozrávání zastavilo. Až uplyne doba stratifikace ( 90 či 60-70 dní), sázíme je do humózní půdy s dobrou drenáží do skleníku, i po domácku vyrobený. Důležité je, že musí být na přímém slunci. Do zahrady se hrušně sadí nejlépe po dvou letech (lze i po 1 roku) a to měsíc před prvními mrazíky, tedy zhruba v listopadu. Zasadíme je do vlhké a na živiny bohaté půdy, na slunné, ale před větrem chráněné místo.

 

 

Květy hrušně

 

Další rok na jaře upravujeme plochy kolem kořenů stromu. Mladé stromky nemají rády travní porost, proto půdu okolo vyplejte a zamulčujte vrstvou kůry, maximálně do 5 cm od země. Také ochraňte květy před mrazem. V létě, po prvním otrhání plodů, uděláme letní jemný řez tedy zkrátíme výhonky na 1/4 jejich délky a řez ošetříme. Na podzim opět sklidíme plody a v zimě provedeme radikálnější řezy stromu a přihnojíme kompostem, maximálně do 7 cm od země a zazimujeme.

 

Pokud byste chtěli experimentovat nebo máte malou zahradu, můžete na jeden strom naroubovat ještě jeden druh hrušně, jaké budete chtít. Určité druhy hrušní lze roubovat i na určité druhy jabloní. To pro Vás znamená, že na jednom stromě hrušně budete mít dva druhy - např. Williamsovou čáslavku z jedné strany a z druhé strany např. Madame Verté. Čáslavka se sklízí v srpnu a její plody jsou výborné na zavařování, čerstvé kompoty či usušení a Madame se sklízí v září a její plody můžete skladovat ve sklepě až do února a pochutnávat si na nich klidně i o vánocích.

 

 

 

Na co si dát pozor? Choroby a škůdci hrušní

Především na škůdce a houby, které hrušni napadají.

 

hrušňová rez

Rez hrušňová - nejprve se tvoří malé žluté skvrny na vrchních stranách listů a na dolních stranách vznikají hrbolaté výrůstky. Je to houbová choroba, která se na hrušně přenáší z jalovce chvojky nebo čínského. Tato choroba se objevuje v létě a v listopadu. V listopadu se nemáte čeho bát, listy opadají, hrušeň promrzne a další rok bude zase v pořádku. V létě je to zcela něco jiného. Doporučuje se nejprve odstranit jalovce z dosahu do vzdálenosti od 150 do 200 m  a dále ošetřit strom chemickým přípravkem. Doporučen je výrobek - Delan 700 WGD. Ošetření musí proběhnout před rozkvětem a musí se zopakovat po rozkvětu.

 

Strupovitost hrušní -  je to houbové onemocnění. Projevuje se skvrnami na horních stranách listů, které se zvětšují. Toto onemocnění dokonce napadá i plody - praskliny, deformace. Na kůře mladých výhonů je poškození patrné a projevuje se četnými trhlinami. Jelikož listy poté opadávají na zem, hrozba větší infekce nekončí. Výhodou je, pokud máte mnoho žížal na zahradě, které infikované listy sežerou, pokud ne, musíte toto listí nejlépe hned a průběžně odstraňovat. Z chemických přípravků Vám pomůže již zmíněný Delan či fungicidy.

 

mera skvrniká hrušeňMera skvrnitá - je to škůdce, který naklade vajíčka na rašící listy a v teplých oblastech i na pupeny. Žlutohnědě zbarvené larvy sají listy. Dospělý hmyz přezimuje na kůře stromů. Mladé stromky mohou být díky ní zcela zabržděny v růstu, protože při sání se mohou přenášet další choroby podobné virózám. Při slabém napadení není likvidace nutná. Při silnějším můžeme jednotlivé výhony odstřihnout a zničit, nebo použijeme chemických přípravků.

 

Vlnovník hrušňový - vznikají bradavčité zduřeniny, které jsou nejprve tmavě zelené, poté se zbarvují černohnědě. Vlnovník je škůdce a přezimuje v pupenových  šupinách a napadá na jaře mladé listy. Při napadení jsou doporučené přípravky na bázi olejů.

 

 

 

 

 

Co vše lze z hrušně využít?

Dřevo

Dřevo hrušně je červenohnědé, tvrdé, těžké a trvanlivé. Pomalu se suší a má tendenci se křivit a deformovat. Kdysi se používalo k výrobě nábytku - snadno se leští. Nyní se zpracovává pouze strojně, protože dřevo rychle otupuje břity, takže byste museli častěji brousit nože a řemeslníci od tohoto komplikovaného zpracování nábytku upustili. Nyní se dřevo hrušně využívá na výrobu ozdobných předmětů, dřevěných mís, hudebních nástrojů, jako je zobcová flétna či houslové hmatníky. Navíc se dobře lepí. Mořením a lakováním lze docílit překrásné povrchové úpravy - černě namořené hruškové dřevo sloužilo jako náhražka drahého ebenového dřeva (hrušeň polnička).

 

Plod

Hrušky jsou choulostivé na otlačení, doporučejeme je otrhat, buď ze žebříku nebo pomocí česáčku na ovoce - na tyčce. U některých druhů se vnitřek rychle přezrává, proto neskladujte všechny druhy ve sklepě - naopak zpracujte je.

 

Syrové hrušky jsou pro nás těžko stravitelné (kromě odrůd, které netrpí kamenitostí - například máslovky jsou v pořádku). Naopak hruškovému kompotu se přisuzují téměř léčivé účinky. Už naše babičky využívaly plody při takzvaných těžkých nohou, protože hrušky obsahují mnoho draslíku, který má odvodňující účinek. Také před a při menstruací, kdy se jim díky hruškám a draslíku značně ulevilo. Dále obsahují provitamin A, vitamin E, vitamin C a E, železo a zinek.


Z hrušek můžete dělat v podstatě cokoli. Šťávu, mošt, i hruškovou pálenku, ale můžete je konzumovat i v pevném stavu, buď čerstvé nebo sušené, udělat kompot, či je upéct na koláč, uvařit marmeládu či hlavní jídlo s masem. Jsem si jistá, že je mnoho hospodyněk, které znají spoustu receptů a není třeba se o tomto dále rozepisovat, ale dovolte mi, alespoň jeden recept, který se u nás velmi rychle ujal při studených večerech a také i o vánocích.

 

 

Recept na závěr

Opilé hrušky

6 ks hrušek, 125 ml bílého vína, 125 g cukru (jakéhokoliv), 1 tyčinka skořice, 6 hřebíčků, kousek zázvoru, 2 ks anýzu, 500 ml rumu


Zralé měkké hrušky oloupejte a nakrájejte je na kostky (bez jader). Dejte je do skleněné nádoby s uzávěrem. Víno, cukr, skořice, hřebíček, zázvor, anýz krátce povařte. Nechte směs vychladnout a poté přes sítko nalijte do nádoby k hruškám. Přidejte rum a zamíchejte. Pokud se Vám zdá rumu hodně, můžete část nahradit bílým vínem nebo vodou. Koktejl dáme do druhého dne vychladnout do ledničky. Doporučuji ho pít pomalu a přitom relaxovat ve vaně nebo při setkání s přáteli. V zimě ho můžete pít i studené, jelikož je tam zázvor, za chvíli Vám bude teplo.

 

Přeji Vám dobrou chuť

 

 

 

od semínka po sekačku




Sleduj na Facebooku, Twitteru, Google Plus

Tip: Diskutuj s ostatními ve fóru o pěstování

Komentáře

Článek prozatím nikdo neokomentoval

Vylepši článek svým komentářem

Košík  

Žádné produkty

0 Kč Poštovné
0 Kč Celkem

Košík Objednávka

Hledej v článcích