Pěstování bonsají má v Asii dlouhou tradici. Rostliny jsou rodinnými poklady starými mnoho desítek let. Nemusíte se však lekat, k vypěstování hezkého stromku stačí i jeden rok.

Jak začít a s čím počítat vám přinášíme v následujícím průvodci pěstováním bonsají.

Dočetete se zde: co zvážit - substrát - přesazování - typy bonsají - tvarování - zalévání - úprava listů - hnojení - zimování

Co je třeba zvážit:

Než si pořídíte bonsaj domů, je třeba odpovědět si na několik otázek. Rostlina sice není tak náročná jako například domácí zvíře, i tak ale potřebuje péči. A v neposlední řadě je třeba vybrat takový druh bonsaje, který pro Vás bude vhodný.

1. Budu mít čas se o bonsaj starat?

Stromek sice nemusíte každý den stříhat a přesazovat, je však potřeba si uvědomit, že ho budete pravděpodobně pěstovat ve velmi malé a velmi mělké misce. Obzvláště menší bonsaje umístěné venku potřebují alespoň jedenkrát denně zalít. Takže pokud máte ve zvyku odjíždět na víkendy a na dovolenou, je třeba sehnat někoho, kdo se Vám o bonsaj v době nepřítomnosti postará.

2. Mám pro bonsaj doma místo?

Pokud si stromek pořídíte, měli byste mu vybrat vhodné stanoviště. V případě pokojové bonsaje se k tomuto účelu nejlépe hodí okno (nejlépe se osvědčila západní nebo východní okna), pokud plánujete mít bonsaj venkovní, mělo by to být místo s dostatečným množstvím světla, ale pokud možno bez přímého poledního slunce.

3. Jak velkou bonsaj bych chtěl?

Pojem "bonsaj" nezahrnuje jenom stromečky o výšce několika desítek centimetrů. Bonsaj může být velká i dva metry. Záleží na vkusu a prostorových možnostech každého pěstitele. Podle požadované velikosti je třeba zvolit druh, který roste buď rychle nebo pomalu. V případě, že plánujete větší bonsaj a nechce se Vám čekat několik let než doroste, je vhodné koupit už větší strom, případně rostlinku předtvarovanou pro pěstování jako bonsaj.

4. Jaký druh vybrat?

Výběr druhu stromku záleží na tom, jakou máte konečnou představu. Bonsaj se dá vypěsttovat téměř z čehokoli, co tvoří dřevnaté pletivo. 

Pro venkovní bonsaj lze do začátku doporučit spíš listnaté druhy. Miniaturní borovice sice vypadají krásně, jsou však opravdu náročné.

 Hezké bonsaje se dají vytvořit například z habrů, lip, javorů nebo ovocných stromů. Krásně vypadají i kvetoucí bonsaje z šeříků, azalek nebo fuchsií. Při pěstování okrasných jablůněk nebo třešní se Vám v létě navíc odmění krásně vypadajícími plůdky.

Možností je velmi mnoho. Vyhněte se však raději pěstování bonsají z dubů, pokud chtete, aby Vaš stromeček měl malé lístky, přiměřené velikosti rostliny.

Při pěstování pokojových bonsají si můžete vybírat ze všech možných dřevnatých druhů, které se pěstují jako hrnkové rostliny.

Velmi vděčné a nezdolné jsou například fíkusy (benjamina, ginseng nebo retusa), Ligustrum (ptačí zob), čínské jilmy nebo tlustice. U těchto druhů je příjemné, že jsou celoročně zelené a tak mohou Váš byt dekorovat neustále.

Sukulentní druhy a fíkusy ocení hodně světla, vyhovuje jim i jižní okno a letnění venku na přímém slunci. Navíc snesou i občasné opomenutí zálivky. Některé druhy, například granátové jablko, také překrásně kvetou a mohou Vás odměnit plody.

5. Kde bonsaj sehnat?

Existuje několik způsobů, jak získat vlastní bonsaj. Nejjednodušší, ale také nejdražší je koupit už hotovou bonsaj nebo předtvarovaný stromek ve specializovaných obchodech. Bonsaj je už od začátku hezká na pohled a můžete ji udžovat ve stále přibližně stejném tvaru. Nezažijete tak ale radost z toho pěstovat a tvarovat ji od začátku podle sebe.

Levnější alternativou pro pěstitele, kteří svou vášeň myslí opravdu vážně je vypěstovat si bonsai doma. Není to nijak náročné na úsilí, chce to ale čas. 

Další možností je koupit klasický netvarovaný stromek, případně vyrýt vhodnou rostlinu přímo venku. Budete mít už vzrostlou rostlinu, kterou si však musíte sami prostříhat a vytvarovat. Také kořenový systém bude třeba v několika fázích přizpůsobit nové misce. Při tomto způsobu opravdu pocítíte radost z výsledků vlastní práce. Tento způsob je vhodný pro každého, kdo si chce celou rostlinu vytvarovat vlastníma rukama, nechce ale dlouho čekat, než stromek dostatečně vyroste.

Při nákupu stromků obzvlášť dbejte na to, aby byly zdravé a bez napadení škůdci. Rostlinám se skvrnami na listech, odumřelými kořeny nebo špičkami výhonů se raději vyhněte.

Poslední možností je vypěstovat bonsaj přímo od semene. Je to metoda zdlouhavá a pracná, dosahule ovšem nejlepších výsledků. Nad rostlinou máte kontrolu v celém jejím vývoji. Pokud byste chtěli pěstovat miniaturní bonsaje o velikosti do deseti centimetrů, je tento způsob pravděpodobně nejlepší.

Když už bonsai máme

Po nákupu

Když si donesete rostlinu z obchodu, většinou je nejlepší ji rovnou přesadit. To se týká hlavně pokojových rostlin, které nebyly zakoupeny ve specializované prodejně bonsají. Substráty jsou totiž často nevyhovující, příliš zadržují vodu a dochází tak k uhnívání kořenů. Pokud máte rostlinu vykopanou venku, je lepší ji pomalu zvykat na pěstování v květináči - zakraťte tlusté kořeny a rostlinu zasaďte do přiměřeně velkého obyčejného květináče

Výběr substrátu

Existují speciální substráty vhodné přímo pro bonsaje. Dají se koupit v různých potřebách pro pěstitele. Substrát je dostatečně vzdušný, aby se tvořilo co nejvíce drobných kořínků, nezadržuje příliš mnoho vlhkosti, aby kořeny neuhnívaly, a zároveň obsahuje i potřebná hnojiva, která rostlině vydrží přibližně na půl roku růstu. Dobře se osvědčily také substráty z páleného jílu (nejčastěji Akadama), které vypadají jako drobné granulky - pro růst kořenů jsou optimální, ale neobsahují žádné živiny, takže je potřeba dodávat je v zálivce.

Výběr misky

Stylů a typů misek je tolik, kolik je pěstitelů bonsají. Misky mohou být mělké i hluboké, plastové, keramické i kamenné, záleží jen na vkusu a velikosti a typu bonsaje.

Pokud chcete klasickou, vzhůru rostoucí bonsaj, je asi nejlepším řešením mělčí hranatá nebo oválná či kruhová miska, hluboké misky se používají spíš pro tvorbu kaskád.

Co by každopádně měly všechny typy misek splňovat, jsou dostatečně velké odtokové otvory. Většina rostlin v domácnosti totiž nezahyne suchem, ale naopak díky přelití, přičemž uhnijí kořeny a rostlina uschne.

  Nejlepší je vybrat misku i se sladěnou podmiskou, do které bude odtékat přebytečná voda.

Přesazení

Než začneme rostlinu přesazovat, všechno si dopředu připravíme.  Budeme potřebovat misku na bonsaj, případně květináč (pokud používáte znovu starou misku, nezapomeňte ji pořádně vydrhnout a vydesinfikovat), substrát (případně smíchaný s hnojivem), dřevěnou tyčinku na oddělování kořenů, drát na fixaci rostliny (nejlépe hliníkový), nářadí na prořezání kořenů, případně síťku na odtokové otvory (můžeme použít kousek staré záclony nebo jiný podobně řídký materiál).

Přes odtokové otvory položíme síťku a připevníme ji kousky drátu. Zamezíme tak vyplavování substrátu. Také odtokovými otvory protáhneme dráty, které nám později poslouží k pevnému uchycení bonsaje v misce. Dráty by měl vyčnívat čtyřmi konci ven z misky.

 Při přesazování bonsaje máme možnost prohlédnout a prostříhat kořeny.

Nejprve je třeba zbavit se veškerého starého substrátu ulpívajícího na kořenech. Nejlepší je po mechanickém otřepání a rozdělení kořenů (lze si pomoci dřevěnou tyčinkou) opláchnout kořeny vodou. Ta by neměla být příliš studená, nejlepší je odstátá nebo dešťová voda. Poté můžeme začít pracovat s kořeny.

Ideálem je hustá síť drobných kořínků a kořenového vlášení, tlusté kořeny se odstraňují. Ne vždy lze odstranit všechny tlusté kořeny naráz, u rostlin z volné přírody nebo u těch pěstovaných ve velkých kontejnerech se zkracování kořenů provádí postupně v průběhu několika přesazení.

Při odstraňování přebytečných kořenů dbejte na čistotu a ostrost nástrojů, větší rány ošetřete (například štěpařským voskem). 

Pamatujte, že vždy musí zbýt dostatek kořenů, aby rostlinu uživily.

Pokud rostlina roní latex (mléčně zbarvenou lepivou látku), pomůže postříkat ránu studenou vodou - latex se srazí a rostlina přestane "krvácet."

Při prořezávání kořenů je dobré dbát na budoucí tvorbu nebari - části kmene, která přechází v kořeny. Tento přechod by měl být pěkně plynulý. Několik větších kořenů by tedy mělo být za tímto účelem ponecháno. Tyto hlavní kořeny rozprostřeme naplocho, tak, jak budou ležet v misce. Záleží při tom také samozřejmě na typu misky, do které budeme sázet.

Pokud kořeny nedrží, jak mají, můžeme použít drát - buď přímo k tomuto účelu vyráběný drát na bonsaje, nebo jakýkoli jiný dobře ohebný drát o dostatečné tloušťce. Není vhodný drát měděný, protože brzdí růst kořenů.

Základní typy bonsají

Chokkan

 Moyōgi

Sōkan

Shakan

Fukinagashi

Han-kengai

Kengai

Bankan

Bunjingi

Ishizuke

Sekijōju

Hōkidachi

Nebari

Ikada

Yose-ue

Základní tvarování

Konečně se dostáváme k tomu, jak vlastně rostlinu vytvarovat, aby vypadala jako věkovitý, pokroucený strom. Existuje několik druhů tvarování bonsají, z nichž nejpoužívanější je střih a drátování.

Před začátkem tvarování je třeba vybrat pohledovou stranu, tedy tu, na kterou se budeme nejčastěji dívat. V duchu nebo na papíře si vytvořte ideální obraz, jak by měla Vaše bonsaj vypadat. Musíte vzít v úvahu její dispozice, protože větev sice můžeme ustřihnout, ovšem přinut ji vyrůst nedokážeme. Můžete je zkusit rukou ohnout do různých úhlů. Žádná  z větví by neměla z pohledové strany trčet přímo proti Vám. Pokud už máte jasnou představu, je načase začít s tvarováním.

Přebytečné výhony rovnou odstraníme, příliš dlouhé nebo málo rozvětvené zakrátíme. Řezné rány ošetříme štěpařským voskem.

K samotnému tvarování použijeme drát. Nejlepší je koupit přímo dráty na bonsaje - dobře drží tvar a nezraňují kůru stromu. Potřebujeme dráty různých tlouštěk.

Při drátování postupujeme odspodu stromku a od nejsilnějších větví ke slabším, přičemž volíme drát, který udrží větev v požadované pozici a ohybu, ale není zbytečně silný.

Dráty navíjíme v úhlu asi 45 stupňů.  Každý drát připevníme ke kmeni nebo k silnější větvi, odkud teprve drátujeme na slabší. 

Teprve když nadrátujeme celý strom, přistoupíme k vlastnímu tvarování. Postupujeme opět zespodu, větve by se neměly překrývat nebo křížit a pupeny by měly směřovat od středu ven. Při větších ohybech je dobré větévku nejprve trochu rozhýbat prsty do všech směrů.

 Postupujeme opatrně, aby větévky nepraskly.

Dráty na bonsaji zůstanou tak dlouho, aby po jejich odstranění zůstaly větve i kmen v požadovaném tvaru. To může trvat několik měsíců, ale třeba i rok. Po tuto dobu je třeba dávat pozor, aby dráty nezačaty kůru otlačovat nebo do ní dokonce zarůstat - to by způsobilo nevzhledné jizvy, jaké můžete najít na průmyslově pěstovaných "bonsajích" v obchodních domech. K otlačení jsou náchylné hlavně druhy s měkkou kůrou, například fíkusy. Pokud už je drát rostlině příliš těsný, nezbývá než ho odmotat a rostlinu znovu nadrátovat.

Zalévání bonsají

Bonsaje rostou většinou v mělkých miskách, proto je ve vegetační době potřeba je často zalévat. Většina potřebuje zálivku alespoň 1x denně. Voda je nejlepší dešťová, lze ale použít i jen odstátou.

Bonsaje je nutné přihnojovat, obzvlášť poté, co vyčerpají hnojivo obsažené v substrátu (nejpozději po půl roce). Od jara do půlky podzimu by měly být hnojeny 1x za 1-2 týdny. Na trhu jsou k dostání hnojiva určená přímo pro bonsaje, lze však použít i klasické hnojivo (např. Kristalon start).

V době zimního klidu buď nezaléváme téměř vůbec (opadavé zazimované druhy), nebo zaléváme jen tak, aby substrát příliš nevyschl, a přihnojujeme 1x za 2-4 týdny (u pokojových stálezelených bonsají).

Zmenšování listů

Některé druhy stromů mají přirozeně drobné listy, u jiných dojde ke zmenšení samovolně při pěstování v nádobě. U většiny stromů můžeme však zmenšení listů pomoci. Tento proces se nazývá defoliace (odlistění). Provádí se pouze u zdravých, dobře zakořeněných stromů v průběhu vegetace.

Před provedením je vhodné bonsaj důkladně přihnojit, aby mohla tvořit nové listy a nedošlo k jejímu oslabení.

 I v přírodě si můžete všimnout, že stromky po okusu zvěří tvoří spousty drobných lístků a pěkně se rozvětvují. Tohoto stavu můžeme dosáhnout i uměle.

Při defoliaci se odstraňují čepele jistů (dají se odstřihovat nůžkami, řapíky je dobré ponechat, aby nedošlo k porušení pupenů a kůry). Zhruba každý sedmý list ponecháváme na stromku, nebo ho ustřihneme jen část. Zároveň můžeme rostlinu zastřihnout.

Poté přeneseme bonsaj na přímé slunce, mladé listy si na ně budou od počátku zvykat. Brzy se rostlina obsype novými listy, které by měly být o poznání menší a jasněni zelené než ty předešlé.

Zimování a letnění

Venkovní bonsaje je třeba na zimu umístit do chladna. Prospívá to i některým pokojovým druhům, které vyžadují většinou teploty kolem deseti stupňů. U venkovních druhů mohou být teploty nižší, ale substrát s kořeny nesmí promrznout. Opadavé druhy nepotřebují v zimě světlo. Ideální jsou zateplené půdy nebo garáže. Nežádoucí je přílišná vlhkost, ve které se daří různým houbovým a bakteriálním patogenům.

Na jaře, když už v noci teploty neklesají k nule, můžeme rostliny stěhovat opět ven. Zároveň je dobré v tomto období přesazovat do nového substrátu a prořezávat. Nejprve je dobré nechat rostlinu několik dní v polostínu, poté může i na plné slunce.

I pokojovým bonsajím prospívá pobyt venku na slunci. Ven je můžeme dávat obvykle kolem půlky května a mohou tam zůstat až do poloviny září. Teploty by neměly být pod deset stupňů, záleží ovšem na konkrétním druhu (například fíkusy nemají rády teploty pod 15 stupňů, ale čínský jilm snese teploty ke čtyřem stupňům).

Hnojení

Bonsai hnojíme speciálními hnojivy podlnávodu výrobce. Velmi vhodné je kapalné hnojivo s poměrem NPK 4-3-9. Tento poměr nesou často hnojiva pro bonsaje. 

Snížený obsah dusíku v hnojivu podporuje bujení listů a jihličí. Právě méně dusíku je potřeba pro kompaktní vzhled bonsaje a drobnější listy. 

Dávkování: 15ml kapalného hnojiva na bonsaje se ředí s 5l vody. Doporučuje se hnojit během celého vegetačního období, tedy od dubna až do září. Přihnojuje se jednou za 14 dní, v době vegetačního klidu jednou za měsíc. 

Čtěte také: Jak na zdravě vypadající bonsai