Akční cena!

Aktuálně nejsou žádné slevy

AKCE

Doprava semen zdarma

Platí na nákup nad 799 Kč
V košíku uplatníte kupón

semenagratis

Pro ostatní zboží platí doprava zdarma nad 2999 Kč

Osivo s dopravou gratis

Zahrada na jaro - co vysadit?

Zvěřejněno 2013-09-11

  • Zahrada na jaro - co vysadit?

Teplé sluneční paprsky probouzejí k novému životu přírodu kolem - trvalé okrasné rostliny, ovocné stromy, ale i nadšených zahrádkářů. Březen a duben jsou nejvhodnějšími měsíci pro zahájení přípravných prací v zahradě, či zahájení výsadby nových okrasných květin a dřevin a na tvorbu domácí zeleninové zahrady. Vše však záleží na počasí, které bývá někdy v jarních měsících nevyzpytatelné a hlavně v dubnu velmi proměnlivé.

 

Do zahradních prací se třeba pustit s předem promyšleným plánem, co vám vaše zahrada několikrát do roka vrátí, tím, že krásně rozkvete, či bohatě urodí. V dnešní době je právě péče o vlastní zahradu vhodným relaxem a doplňkem k povolání, které vykonáváte, zda životní styl, kterému holdujete. 

 

 

 

 

 

 "Zahradník, potřebuje jeden tisíc sto let, aby vyzkoušel, poznal a prakticky zhodnotil všechno, co je třeba. Levnější to dát nemohu, ledaže bych slevil 5%, že jste to vy a že snad nemusíte pěstovat všechno, ačkoli to stojí zato; ale budete se muset pospíšit a neztratit ani jeden den, pokud chcete za ten čas udělat vše, co je třeba. Člověk má dokončit, co začne; jste to své zahrádce povinni. Recept vám na to nedám,; musíte to zkusit sami a vytrvat. "


K. Čapek: Záhradníkův rok

 

 

 

jaro na zahradě probudí květiny 

 

 

 

Začátek jara v zahradě

Pro zahrádkáře je právě jaro nejnáročnějším obdobím v roce. Od jarních prací provedených v zahradě závisí úspěch celé sezóny a krása zahrady, která potěší nejedno oko nejen majitele zahrady, ale i náhodného návštěvníka, či kolemjdoucího. S pracemi moudrý zahrádkář začíná po sjetí posledního sněhu a během slunečného suchého počasí.

 

První kroky zahrádkáře by měly vést k odstranění zapomenutých opadaných listů zpod ovocných stromů a okrasných keřů. Pokud jste byli na podzim nedbalým najdeme opadané listy a suché větvičky. Pohrabané listy můžeme umístit do kompostu, suché větvičky spálit. Následně odstraníme zimní nástelku z trvalek, růží a okrasných keřů, avšak nevyhadzujme ji může se při náhlém zhoršení počasí ještě sejít.

 

 

 

Dále bychom se měli zaměřit:


  • na výsadbu a přesazování cibulovin

 

Během března, v chladnějších oblastech v dubnu začínají kvést jarní cibuloviny jako jsou tulipány, narcisy, hyacinty, či krokusy. Průběžně z nich odstraňujeme odkvitajúce květenství proto, aby zbytečně nevytvářely semena. Následně je třeba vybrat, když jim začínají žloutnout listy. V této době můžeme přesazovat i sněženky v plném květu a začít s vysázením letních cibulovin jako jsou např. gladioly a další druhy hlíznatých a cibulových květin.

 

  • na květiny - trvalky a letničky

 

V první řadě odstraníme z existujícího záhonu trvalek zaschlé části rostlin a květiny, které vytáhl mráz jemně zatlačíme tak, aby jim nezaschly kořeny. Pak začínáme vysazovat, resp. přesazovat i takové druhy trvalek, které budou kvést v létě nebo na podzim. Přímo na okrasné záhony můžeme začít vysazovat okrasné letničky. Pokud přetrvává suché počasí, třeba je pravidelně zalévat.

 

 

 

Stromy na jaro vykvetou

 

 

 

  • na stromy, keře a popínavé rostliny

 

Již v průběhu března, začátkem dubna začínáme s prosvětlovacími a omlazovacího řezy keřů, živých plotů a stromů, které nám kvetou na konci jara a v létě. Řezy ošetříme latexem nebo štěpařským voskem, čímž zabráníme následné infekci.

 

Začínáme s výsadbou živého plotu, kde na 1m živého plotu použijeme 5 rostlin avšak při cypřišek a tujích dodržujeme menší zhruba 40 cm odstupy. V první řadě je třeba všechny okrasné keře zkontrolovat, zda nebyly poškozeny mrazem, pokud ano, tak třeba poškozené větvičky odstranit.

 

Ovocné keře jako jsou angrešt, zda maliny hluboko seřízneme. Hlubokým řezem keřů vyvoláme další intenzivní růst. Začátkem dubna končíme se zimními postřiky proti chorobám a škůdcům na ovocných stromech. Okolí kořenů je dobré přerýt, pohnojit a udělat v jejich okolí nástylku.

 

Během dubna stříháme i některé druhy popínavých rostlin jako je velkokvětý plamínek, vistárie, či zimolez. V polovině dubna sázíme i stálezelené listnaté stromy, nové ovocné stromy a jehličnany. Čerstvě vysazené dřeviny často zaléváme a v případě, že jsou umístěny na slunném stanovišti je třeba zajistit jim mírně stínění. Během dubna je nutné ukončit i sázení ovocných stromů a keřů. Uvolněné kmeny mladých stromků je vhodné přivázat ke kolíkem.

 

 

  • na trávník

 

Tráva po roztátí sněhu roste jako z vody. V případě, pokud chceme mít na dvoře krásný a hlavně nízký trávník je nezbytné trávu koncem dubna úplně sestříhat a vyčesat z ní odumřelé listy pomocí ventrikulašních hrábí. Pokud máme v rámci trávníku umístěny jarní cibuloviny jako narcisy, zda tulipány, je dobře počkat, dokud jim listy nezačnou žloutnout, protože jinak by nám v následujícím roce již nevykvitli. Pak na prázdná místa nasypeme silážní směs, opravíme okraje trávníku a odstraníme z něj mech. Ušlapán trávník zkusíme provzdušnit speciálním nářadím.

 

V případě, pokud chcete v tomto roce zakládat nový trávník, vhodný čas je právě koncem března, začátkem dubna. Před jeho založením je potřeba půdu dobře prohnojit. Zároveň je důležité vybrat správný substrát, zarovnat nerovnosti na travnaté ploše, které způsobila zima a zarovnat okraje. Všechny tyto kroky nám ušetří do budoucna hodně času. Nový trávník je dobré sekat až tehdy, když naroste do výšky cca 7-8cm.

 

 

 

Jaro je tradičně období výsevu trávníku

 

 

 

  • na zeleninu a další rostliny

 

V tomto období nezapomínejme ani na jahodový záhon, kde dáváme pozor na to, aby nám nezarůstá plevelem. Zároveň odstraníme odumřelé listy a odnože, které jsme si předtím nevšimli. Můžeme do půdy pod jahodami přidat síran draselný, neboť podporuje tvorbu měkkých pletiv. Pro docílení dřívější sklizně můžeme záhonek s trsy jahod přikrýt černou polyetylenovou fólií s otvory pro jednotlivé rostlinky. Fólie zabraňuje růstu plevele, ale i nadměrnému vysychání půdy a zčásti chrání plody před znečištěním.

 

Pokud je půda již přiměřeně suchá a teplejší příznivější počasí s malým výkyvům teplot můžeme vysévat zeleninu - karotku, červenou řepu, fazole nebo hrách. Do předem připraveného skleníku umísťujeme předpěstované sazenice např. rajčat.

 

 

 

Jak si vytvořit vlastní zeleninovou zahradu

Práce v zeleninové zahradě závisí hlavně na počasí, které bývá na jaře většinou proměnlivé. Během slunečného a suchého počasí se zemina v zahradě dobře drobí, proto je dobře ji připravit na setí semen. Nejprve povrch půdy jemně prehrabeme, vytřídit z ní kameny, větvičky a další nečistoty, které na záhon nepatří. Následně si vytyčíme, kterým směrem půjdou zeleninové řádky.

 

Nejlepší orientace řádků je ve směru sever - jih, tedy množství dopadajícího světla je dostatečné, rostlinky pohltí vycházející jako i zapadající slunce. V případě, pokud budete řádky směřovat ve směru východ - západ, rostlinky na severní části řádků jsou během celého dne ve stínu, proto pomaleji dozrávají a méně rodí. Dalším krokem je vytyčení si budoucích řádků. Začátek prvního řádku označíme kolíkem a druhý kolík spojený s motouzem zapíchneme na druhém konci řádku do hloubky asi 15cm. Potom jedním z kolíků otáčíme, dokud není motouz zcela napnutý. Teprve pak kolík zapíchneme kolík hlouběji do země.

 

 

 

Sázíme různé druhy zeleniny

 

  • Bob

 

Jako první v pořadí můžeme začít zasévat popínavou zeleninu jako například hrách a bob. Oba druhy zeleniny sázíme na začátku dubna. Bob dorůstá do výšky asi 60 cm, některé odrůdy i do výšky 120 cm, proto mu musíme pro ně zajistit oporu.

 

Bob umísťujeme do středně těžkých až těžkých půd bohatých na humus. Obě rostlinky mají poměrně velké semena, které sázíme do vzájemné vzdálenosti 40-60 cm. Tyto rozestupy dodržujeme i při dalších druzích zeleniny. Semena hrachu a bobu můžeme vysévat i do dvojriadkov a to tak, že se připraví jedna brázda asi 20cm široká a semena rostlin pak vyséváme po obou jejích krajích, do dvou samostatných řádků, mezi nimiž je asi 15cm mezera. Nakonec semena zasypeme zeminou a řádek označíme datem setby s názvem zeleniny a její odrůdy. Dobrou radou na závěr je umístění několika semen navíc na konci řádku, aby se jimi mohli nahradit případné nevyklíčené semena. Před nepříznivým počasím chráníme krytem.

 

 

  • Hrách

 

Známe několik druhů zahradního hrachu a to: hrách cukrový, hrách do dřeně, zda hrách na louskání.

Hrách je obecně nenáročnou zeleninou na pěstování. Sázíme ho na záhon do hluboké půdy v období od konce března do konce dubna. Má dlouhé kolovat kořeny, které rostlinu zásobují vodou, proto rostlinku netřeba zalévat. Při rostlinkách velikosti cca 15 cm začínáme hrachový záhon odplevelit, vysoká plevel a její následné odstraňování může vážně poškodit kořeny hrachu.

K vyšším rostlinkách umísťujeme dřevěné opory dlouhé alespoň 1m, jinak rostlinky lehnou k zemi a začnou hnít. Zelený hrášek sbíráme spíše jako semena dosáhnou konečnou velikost, v mléčné zralosti. Dříve sbíráme spodní lusky, protože ty dozrávají dříve. Včasným sběrem podpoříme další kvetení rostlinky a tím i tvorbu lusků. Po ukončení sběru rostlinku hrachu seřízneme těsně nad povrchem půdy tak, aby jeho koně zůstali v zemi. Následně vysazené rostlinky, které vysadíme ne záhon po hrachu, budou čerpat dusík, který vyprodukovali hrčkotvorné bakterie na kořenech hrachu.

 

 

 

 

lusk

 

 

 

  • Cibule

 

V našich klimatických podmínkách sázíme cibuli začátkem dubna poté, co půda po zimě proschne. Pro pěstování cibule je třeba připravit záhon a to ještě v průběhu jesene. Záhon přeryjeme do maximální hloubky 15-20 cm a necháme ho ulehnout. Semena umísťujeme do lehčích až středně těžkých půd obohacených humusem do hloubky 1 - 1,5 cm. Během vegetace pravidelně okopávat záhon s cibulí, aby nebyl zarostlý plevelem av průběhu suchých dnů záhon pravidelně zaléváme. Avšak nezalévat ji v druhé polovině vegetačního období. Během celého období růstu a zrání neprihŕňame k cibuli zeminu, aby neutvárala dlouhé krky. Cibuli sbíráme tehdy, když jí začínají žloutnout lístky, cibule se zatahuje a hnědne. Sbíráme ji tak, že cibuli chytíme za nať a vytáhneme ze země.

 

 

  • Mrkev

 

Mrkev pro brzký sběr vyséváme na zákon do těžké a hluboké půdy bohaté na vápník v průběhu března. V kamenité půdě se mrkev deformuje a její kořen je rozvětvený a pokřivený. Podle délky kořene rozeznáváme mrkev krátkou, střední a dlouhou. Střední a dlouhé odrůdy mrkve jsou určeny na zimní uskladnění.

 

Podle zakončení kořene rozeznáváme kultivary špičaté nebo tupé. Podle potřeby mrkvový záhon okopávat, odplevelit, případně hnojíme. Před hlavním sběrem by neměly být odhaleny mrkvové kořeny, neboť ji mohou napadnout škůdci. Mrkev určenou pro skladování sbíráme jednorázově, čím dříve.

 

Za suchého počasí se může stát mrkve potravou pro škůdců, za deštivého počasí jí může pukat kořen. Mrkev sbíráme tak, že kořen očistíme od hrubé hlíny a její nať seřízneme ve výšce asi 10cm. Následně ji umístíme do bedny a to tak, že ji vrstvíme tak, aby měla vedle sebe hlavu a hrot. Jednotlivé vrstvy od sebe oddělujeme vrstvou směsi rašeliny s pískem nebo suchou zeminou. Kopu přikryjeme nakonec slámou nebo senem.

 

 

 

 

mrkev

 

 

 

  • Pastinák

 

Jde o kořenovou zeleninu, která se nápadně podobá petržele. Pastinák je ideální zeleninou i pro zahrádkáře začátečníky, protože se snadno pěstuje. Sázíme ho na záhon už začátkem dubna, do půdy, která byla rok předtím hnojená.

Semena pastináku klíčí poměrně pomalu a vcházejí do měsíce. Během vegetačního období záhon s pastinák pravidelně odplevelit. Kořen pastináku má nasládlou chuť a upravuje se podobně jako petržel, mrkev, či celer. První podzimní mrazíky zničí nadzemní část rostliny, ale kořenu neublíží. Labužníci říkají, že pastinák sežehnutí prvními mrazy je nejchutnější. Nespotřebované kořeny necháme na záhoně i během zimy, na jaře ho však čím dříve vybereme, aby nevyběhl do květu a jeho kořen nezdrevnatel.

 

 

  • Hlávkový salát

 

Čerstvý hlávkový salát je zdrojem velkého množství vitamínů, karotenu a jiných specificky účinných látek. Pěstuje se převážně na jarní spotřebu. Semena salátu je vhodné si nejprve předpěstovat v pařeništi a na samotný záhon ho umisťujeme nejdříve koncem března až začátkem dubna do sponu 30x30cm.

 

Salát není náročný na pěstování, avšak nesnáší studené zamokřené půdy, proto ho pěstujeme v lehké písčité půdě. Je náročný na zálivku, proto ho musíme pravidelně zalévat. Na to, abychom zlepšili schopnost kořenové soustavy přijímat vodu, je vhodné suchou půdu obohatit dobrým kompostem nebo rašelinou. Hlávkový salát má rád slunné stanoviště a teplé místa chráněná před větrem. V době sklizně by měla být hlávka salátu pevná, když ji zlehka zmáčkneme. Nejdůležitější vlastností salátu je svěžest, proto ho seřezáváme v době, kdy je nejkvalitnější, tedy brzy ráno nebo pozdě večer. Přes den je salát totiž trochu zvadlý a méně svěží (poklesne napětí v buňkách).

 

 

 

hlavkovy salat

 

 

 

 

 

První květy ve vaší zahradě

Již v průběhu dubna třeba přemýšlet nad přípravou letních nebo podzimních květinových záhonů, také záhonů, kde umístíme tzv.. letničky.

 

Letničky jsou jednoleté rostliny, které používáme k okrasným účelům do květináčů na balkon, na výsadbu na skalku nebo na květinový záhon. V první řadě je třeba určit stanoviště pro květinový záhon. Samotné rostlinky letniček můžeme předpěstovat ze semen v pařeništi v průběhu března. Jejich výsev do zahrady probíhá v dubnu - květnu, když už definitivně pominou poslední mrazíky. Letničky sázíme do vzájemné vzdálenosti 30 cm. Jejich vegetační období je v našich podmínkách nejvíce 10 měsíců. Vyrostou, vykvetou a vytvoří semena.

 

Prvními posly jara v zahradě bývají známé sněženky. Sněženky jsou prvními jarními cibulovinami. Jsou to drobné křehké rostlinky s jasně bílými kvítky. Na svůj růst potřebují výživnou, lehkou půdu. Květy sněženek kvetou již v únoru, ve vyšších polohách v průběhu března, někdy vyčnívají ještě z tajícího sněhu. Jsou posly jara, když vykvetou je nesporné, že zima je na ústupu a jaro přichází.

 

 

 

Kolorit jarní zahrady dokreslují i typické žluté květy narcisů. Narcisy patří mezi nenáročné cibuloviny, které vypěstuje i zahrádkář začátečník. Cibulky sázíme na podzim v průběhu září až do poloviny října. Samotná výsadba je jednoduchá, cibulku umístíme do předem připravené jámy ve vzájemné vzdálenosti 10 cm, zasypeme ji a polijeme kvůli lepšímu a rychlejšímu pronikání. Umísťujeme je na slunné stanoviště, kde je alespoň půl dne intenzivní sluneční záření. Narcisy vytvářejí bílé, žlutobílé nebo žluté kvítky v závislosti od odrůdy. Jsou vhodnou rostlinkou pro malé děti, i díky jejich pěstování si mohou dětičky vytvořit vztah k přírodě.

 

 

 

 

narcis

 

 

 

 

Trojici typických jarních kvítků doplňují tulipány. Tulipány jsou také zástupci cibulovin. Vysazují se během podzimních měsíců (září-říjen). Rostlinky tulipánů mají rády slunná místa, protože jejich domovem jsou stepi a sluneční horské svahy. Nesnášejí vlhké jílovité půdy, proto jejich sázíme do běžného zahradnického substrátu. Cibulky tulipánů sázíme do hloubky asi 10 cm a do vzdálenosti asi 5 cm. Tulipány kvetou pestrobarevnými květy v barvách od bílé, přes růžovou, oranžovou, červenou, odstíny modré až po černou.

 

 

 

 

Tip na závěr

Jaro je už za dveřmi. Pokud patříte mezi nadšené zahrádkáře, je právě nejvyšší čas začít s pracemi v zahradě, v případě pokud si chcete zajistit dostatek zeleniny a ovoce v bio kvalitě nejen na okamžitou spotřebu, ale i na zimní uskladnění. S prvními teplými paprsky slunce se poberte do zahrady a začněte s jarními přípravami zahrady. Bude to pro vás příjemným relaxem, jak i osvěžením po dlouhé a náročné zimě.

 

 

od semínka po sekačku




Sleduj na Facebooku, Twitteru, Google Plus

Tip: Diskutuj s ostatními ve fóru o pěstování

Komentáře

Článek prozatím nikdo neokomentoval

Vylepši článek svým komentářem

Košík  

Žádné produkty

0 Kč Poštovné
0 Kč Celkem

Košík Objednávka

Hledej v článcích