Akční cena!

Aktuálně nejsou žádné slevy

AKCE

Doprava semen zdarma

Platí na nákup nad 799 Kč
V košíku uplatníte kupón

semenagratis

Pro ostatní zboží platí doprava zdarma nad 2999 Kč

Osivo s dopravou gratis

Nechoďte do lesa, vypěstujte si houby doma

Zvěřejněno 2013-01-02

  • Nechoďte do lesa, vypěstujte si houby doma

Je sice mnoho houbařů, kteří sbírají houby pro potěšení a největší radost jim udělá hříbek nalezený v lese na mechové peřince, ale také je mnoho těch, kteří ocení houby z vlastní produkce. Místo do lesa si jednoduše zajdou do sklepa nebo na zahradu. Nejčastěji se doma pěstují žampióny nebo některá z tzv. dřevokazných hub. Do této skupiny patří například polnička topolová (lat. Agrocybe aegerita), houževnatec jedlý známý spíše pod názvem Shiitake (lat. Lentinus edodes). Oblíbená je boltcovitka bezová nebo-li jidášovo ucho (lat. Auricularia auricula). K dřevokazným houbám patří i šupinovka nameko (lat. Pholiota nameko) a opěnka měnlivá (lat. Kuehneromyces mutabilis). Nejznámější a nejčastěji pěstovanou dřevokaznou houbou jsou hlívy (lat. Pleurotus).

 

 

 

  • Polnička topolová (lat. Agrocybe aegerita) pochází ze Středomoří. Její plodnice dorůstají průměru cca 5 – 15 cm, plodnice vyrůstají v trsech. Plodnice (klobouk) je hnědé barvy, třeň má barvu bílou. Polničku topolovou lze pěstovat na dřevěných špalcích či větvích. Dobře poslouží i piliny listnatých stromů či balíky slámy. Podhoubí polničky topolové může plodit až 5 let.

 

  • Shiitake (lat. Lentinus edodes) se nejčastěji pěstuje na dřevěném podkladu. Plodí ve třech vlnách, čtvrtá již bývá velmi slabá. Houba Shiitake pochází z jihovýchodní Asie, popularitu ji dodalo hojné využívání v japonské a čínské kuchyni. Plodnice Shiitake má světle hnědou barvu, klobouček dorůstá do velikosti 1 – 10 cm v průměru.

 

  • Jidášovo ucho – bolcovitka bezová (lat. Auricularia auricula) je vzhledově velmi zajímavá houba. Má chorošovitý, miskovitý či lasturovitý tvar. Plodnice působí na omak jakoby gumově či  rosolovitě, za vlhka jsou lepkavé. Barva plodnice je červenohnědá, spodní strana je světlejší. Jak už samotný název napovídá, této houbě se nejlépe daří na dřevě černého bezu (může být živé či odumřelé).

  

 

 

jidášovo ucho

 


  •  Šupinovka nameko (lat. Pholiota nameko) je původem z jihovýchodní Asie, hojně se pěstuje v Číně, Vietnamu a v Japonsku. Plodnice této houby mají hnědou barvu, povrch mladých klobouků bývá často obalen vrstvou slizu. Ač se to zdá podivné, je tento sliz právě tím, co dodává jídlům obohacených o šupinovkou nameko, jejich charakteristickou chuť a žluté zbarvení. Šupinovka se nejčastěji pěstuje na dřevěném podkladu.

 

  • Hlív (lat. Pleurotus) existuje více druhů. Nejznámější je hlíva ústřičná (lat. Pleurotus ostreatus), hlíva dubová (lat. Pleurotus dryinus), hlíva růžová (lat. Pleurotus djamour) a hlíva máčková / královská (lat. Pleurotus eryngii). Plodnice hlívy mají miskovitý tvar, který zejména u hlívy ústřičné připomíná lasturu ústřice. Hlívy rostou v trsech. Mohou se pěstovat na dřevěném i slaměném podkladu.

 

 


Pěstování dřevokazných hub na slámě

Pěstování dřevokazných hub na slámě není nijak složité. Základem je kvalitní, nejlépe na krátko nasekaná žitná, ječná nebo pšeničná sláma, která byla skladována v suchém prostředí. Sláma nesmí být plesnivá, nahnila nebo právě sklizená, aby nedošlo ke kontaminaci nějakou plísní a k následnému zmaření snahy o pěstování. I kvalitní slámu je vhodné před naočkováním sterilizovat. Provádí se to pomocí horké vody do níž se sláma ponoří. V praxi sterilizace nejčastěji vypadá tak, že se sláma naskládá do velkého, pevného pytle a přelije se vroucí vodou. Vody by mělo být tolik, aby byla překryta i horní vrstva slámy. Sláma se nechá cca hodinu ve vodní lázni a potom se odstřihnou spodní rohy pytle, aby voda mohla vytéci. Pro dokonalou sterilizaci slámy se přelití horkou vodou opakuje ještě jednou. Po sterilizaci se balík slámy nechá zchladnout na teplotu cca 30 °C. V tomto okamžiku je sláma připravena na očkování nějakou z dřevokazných hub. Očkovací substrát nebo speciální kolíčky se vkládají do pytle se slámou tak, aby v pytli byla střídavě vrstva slámy a tenká vrstvička speciálního substrátu. Kolíčky se umisťují po obvodu pytle i uvnitř slámy. Poté se pytel zaváže a umístí na stanoviště s teplotou v rozmezí 20 – 25 °C. Při této teplotě substrát proroste za cca 3 – 4 týdny (vždy záleží na konkrétním druhu houby). Až je obsah pytle dobře prorostlý (celý bílý), prořízne se po obvodu pytle několik otvorů. Pytel se slámou se potom přemístí na chladnější světlé místo. Z připravených otvorů začnou brzy vyrůstat plodnice, konkrétní doba vždy závisí na teplotě a pěstovaném druhu houby. Rychlost růstu hub se tedy dá mírně korigovat – na chladnějším místě vyrůstají plodnice pomaleji. Houby se na slámě dají pěstovat do okamžiku, než sláma změkne a začne se rozkládat, potom je nutné založit novou houbovou kulturu.

  

 


 houbou prorostlá sláma

 

 

 

 

Pěstování dřevokazných hub na dřevě

Pro pěstování dřevokazných hub je vhodné dřevo z listnatých stromů, špalky z jehličnanů jsou nevhodné. Nejčastěji se používají čerstvě řezané (max. před 1. až 2 měsíci) špalky z topolu, olše, vrby, velmi dlouho vydrží špalky dubu a buku. Z listnáčů se neosvědčilo snad jen dřevo jabloňové a ořešákové. Vhodné špalky by měly dosahovat průměru min. 15 cm a délky v rozmezí 30 – 40 cm.

 

 

 

Pěstování dřevokazných hub na dřevě probíhá ve čtyřech fázích:

  •              příprava vhodného dřeva (špalku)
  •              očkování sadbou
  •              prorůstání kmenů podhoubím
  •              tvorba plodnic.

 

 

 

První fází, na které z velké části záleží úspěšnost pěstování dřevokazných hub, je výběr a příprava vhodného dřeva. Vyberte špalek, který odpovídá kritériím uvedený výše. Ze špalků neodstraňujte kůru. Dřevokazné houby lze pěstovat na řezných plochách či v jednotlivých otvorech (zářezech). Zářezy se do špalků vyřezávají nejlépe motorovou pilou. Zářezy se vedou do 1/3 délky, střídavě z obou stran. Otvory se vrtají po obvodu kmene, vhodný průměr je 12 – 15 mm. Poté následuje druhá, neméně důležitá, fáze – očkování. Očkování do zářezů se provádí tak, že se na dno pytle postaví čisté (nejlépe sterilované teplem) prkénko. Na něj se nasype sadba hub, na kterou se řeznou plochou postaví připravený špalek. Sadba se nasype také na horní řeznou plochu a vše se opět přikryje prkénkem. Prkénka je vhodné ke špalku přibít hřebíkem, aby lépe přilnula. Do otvorů se sadba hub co nejvíce natlačí a pak se zamázne štěpařským voskem nebo parafínem. Po naočkování se pytel se špalkem zaváže, aby sadba nevysychala. Ve třetí fázi pěstování se naočkované kmeny uloží na místo s teplotou okolo 20 °C. V létě je možné špalky umístit na stinné místo venku. Více kmenů se připraví stejným způsobem, lze je nechat prorůstat společně např. ve vykopané jámě či obalené fólií. Dřevo prorůstá cca 2 – 4 měsíce, tvrdá dřeva ještě déle. Posledním krokem k úspěchu je vyjmutí kmenů z pytlů a dání impulsu k tvorbě plodnic. Tvorba plodnic se nastartuje zakopáním špalku do země v poměru 2/3 v půdě a 1/3 nad povrchem. Špalky se zakopávají na stinném místě, kde není vysoká hladina spodní vody. Ve vodě totiž podhoubí rychle odumře a celá úroda je ztracena. Pokud celý proces proběhl úspěšně, začnou se v brzké době vytvářet plodnice. Připravené kmeny plodí většinou na jaře a na podzim. Na měkkém dřevě vyrůstají plodnice cca po 3 sezóny, na tvrdém dřevě mohou plodnice vyrůstat i 5 – 6 let.

 

 

 

houby na dřevěném podkladu

 

 

 

Dřevokazné houby lze též pěstovat z připravených speciálních substrátů. Výhodou těchto substrátů je jednoduchost přípravy, nevýhodou pak relativně krátká doba plodnosti hub.

 

 

 

od semínka po sekačku




Sleduj na Facebooku, Twitteru, Google Plus

Tip: Diskutuj s ostatními ve fóru o pěstování

Komentáře

Článek prozatím nikdo neokomentoval

Vylepši článek svým komentářem

Košík  

Žádné produkty

0 Kč Poštovné
0 Kč Celkem

Košík Objednávka

Hledej v článcích